Ottův slovník naučný/Pilatky

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Údaje o textu
Titulek: Pilatky
Autor: František Klapálek
Zdroj: Ottův slovník naučný. Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. S. 739. Dostupné online.
Licence: PD old 70

Pilatky (Tenthredinidae), čeleď vos bylinných (Phytophaga) vyznačená tělem více méně zavalitým, tykadly rovnými, 3–30členými, makadly čelistními 6členými. Přední hruď jest většinou velmi krátká, sahá na stranách až ke kořenu křídel; střední hruď jest od zadní zřetelně oddělena hlubokou ryhou. Žilnatina křídlová jest hojná; ve křídlech předních jsou obyč. 2 políčka krajní a 3–4 loketní. Přední holeně mají zpravidla 2 konečné ostruhy; čl. chodidlové jsou často vezpod prohloubeny a rozšířeny. Kladélko samiček jest krátké, nepřesahující konce zadečku. Dospělé vosy živí se najmě sladkými šťavami a jiným hmyzem. Vajíčka snášejí na listy podél žeber nebo do mladých výhonků. Larvy žijí zhusta pospolitě na listech, jež často sežírají až na hlavní žebra, čímž působí veliké škody. Jsou obyčejně lysé, podobají se housenkám, od nichž se však rozeznávají větším počtem noh, majíť obyčejně 8 párů panožek, kterým schází kruh háčků. Zvláštním jest jejich zvyk stáčeti konec těla hlemýžďovitě nebo zvedati jej v podobě otazníku. Dospěvše upřádají si zámotek buď volně zavěšený nebo v trhlinách kůry či v zemi ukrytý. V něm setrvávají dlouho bez proměny, teprve krátce před líhnutím dospělého hmyzu se zakuklujíce. P. rozšířeny jsou ve všech dílech světa asi v 1000 druzích. Z důležitějších třeba jmenovati paličatku (Cimbex, v. t.), p-ku růžovou (Hylotoma), p-ku řepovou (Athalia), p-ku zelenou (Tenthredo), p-ku třešňovou (Eriocampa), p-ku švestkovou (Hoplocampa), hřebenuli či p-ku borovou (Lophyrus) a ploskohřbetku (Lyda). – Lit.: André Edm., Species des Hyménoptčres d'Europe et d'Algérie. Vol. 1. Tenthredinidae, Cephidae et Siricidae (Beaune, 1879–82); Brischke C. G. A. und Zaddach G., Beobachtungen über die Arten der Blatt- u. Holzwespen (Schrift d. physik. – ökon. Gesell. in Königsberg, Bd. III., IV., VI., XVI., a v Schr. d. Naturforsch. – Gesell. in Danzig, Bd. V., 1833); Dalla Torre, Catalogus Hymenopterorum hucusque descriptorum, vol. 1. (1894); Klug G. Chr., Die Blattwespen nach ihren Gattungen und Arten zusammengestellt (Magaz. d. Ges. Naturf. Freunde zu Berlin, II., VI., VII. a VIII). Kpk.