Ottův slovník naučný/Piasecki

Ottův slovník naučný
Piaristé	Piasecki	Piaseczyński

Údaje o textu
Titulek:	Piasecki
Autor:	neuveden
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. S. 703. Dostupné online.
Licence:	PD anon 70

Piasecki Pavel, historik a kanonista pol. (* 1578 ve vojvodství Pruském [v Haliči] – † 1649). Vystudovav na akademii krakovské, vzdělával se dále v Praze a Římě, kde ztrávil 4 roky, a vstoupil do stavu duchovního. Navrátiv se do vlasti, stal se v Poznani kanovníkem. R. 1607 odebral se znova na studie do Říma a nabyl tam hodnosti doktora obojího práva a apoštolského protonotáře. Po návratu r. 1611 byl jmenován sekretářem krále Sigmunda III. Jakožto kanovník a arcijáhen varšavský a lubelský. probošt kališský, kanovník sandoměřský a konečně opat mohilský r. 1624 spravoval dvě diécése, varmińskou a vratislavskou, jejichž biskupy byli kralevici Jan Albert a Karel Ferdinand. R. 1627 obdržel biskupství kamenecké. Jsa odpůrcem jesuitů, byl jejich přičiněním zbaven dřívějšího vlivu na dvoře královském. Teprve r. 1640 obdržel biskupství chełmské a r. 1644 přemyšlské. Nejdůležitější jeho díla jsou: Chronica gestorum in Europa (Krakov, 1645, 2. vyd. t. 1648, 3. vyd. v Amsterdamě 1649; přel. částečně do pols. ve Wójcického Parniętnikach do panowania Zygmunta III., 2 sv., Varš. 1846, s vypuštěním věcí netýkajících se Polska přel. od Chrząszczewského, Krakov, 1870) a Praxis episcopalis, ea quae officium et potestatem episcopi concernunt (v Benátkách 1611, 1613, 1647; v Kolíně n. R. 1615, 1620, 1665, 1687; v Krakově 1627, 1643; ve Lvově [10. vyd.] 1758). Dílo toto, známé i za hranicemi, nabylo v Polsku platnosti téměř úřední.