Ottův slovník naučný/Piťha

Ottův slovník naučný
Pitesci	Piťha	Pithecanthropus

Údaje o textu
Titulek:	Piťha
Autor:	neuveden
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. S. 804–805. Dostupné online.
Licence:	PD anon 70

Piťha: 1) P., později Pitha, František, svob. pán, chirurg něm. (* 1810 v Řakomi u Klatov – † 1875 ve Vídni). Gymnasijní studia absolvoval v Klatovech, lékařská v Praze, kdež se stal r. 1836 doktorem lékařství a roku násl. doktorem chirurgie. Působil tu pak jako sekundární lékař nemocniční a od r. 1838–41 jako assistent Fritzovy chirurg. kliniky, r. 1839 habilitoval se jako docent akologie, po skončené assistentuře vykonal větší vědeckou cestu do Německa, Dánska, Nizozemí, Belgie, Francie, Anglie, načež po smrti Fritzově stal se r. 1843 prof. chirurgie v Praze. Professuru tu povznesl k znamenité výši, tak že škola jeho hojně navštěvována byla cizinci. Roku 1857 povolán byl za professora chirurgie na znovu otevřené Josefinum ve Vídni, r. 1859 působil na bojištích italských, začež povýšen byl do stavu rytířského, r. 1866 pak opětně v Italii jakožto vrchní zdravotnický velitel, začež mimo jiné povýšen do stavu svob. pánů. Vynikal jako zdatný anatom i chirurg, stojící povždy na výši vědy, i jako znamenitý učitel akademický. Z četných jeho prací buďtež uvedeny: Ueber die Pathologie u. Diagnose eingeklemmter Brüche (»Prager Vierteljahrschrift«, VIII-X); Ueber subcutane Venenunterbindungen (t., XII); Ueber Teleangiektasien (t., XIII); Ueber Aether Inhalationen bei chirurg. Operationen (t., XVII); Ueber Chloroform (t., XIX); Ueber die Baumwolle in der Chirurgie (t., XXIII); Ueber den Hospitalbrand (t., XXX); Ueber Schultergelenks-Luxationen (t., XXXVI); Ueber Bronchotomie und deren Indikationen (t., LIII); Ueber Oedem der Glottis (t., LIV), pak monografické práce Krankheiten der männlichen Geschlechtsorgane (1864) a Die Krankheiten der oberen und. unteren Extremitäten (v Handbuch der allgem. und spec. Chirurgie, I. 4, kterouž vydával s Billrothem).

2) P. Václav, lékař čes. (* 1865 v Políně u Klatov). Gymnasijní studia absolvoval v Klatovech, lékařská pak v Praze, kdež r. 1890 promovován byl na doktora veškerého lékařství. Nastoupiv službu ve všeob. nemocnici v Praze, byl tu v l. 1891–92 operačním elevem na klinice chirurgické a stal se r. 1894 assistintem na české gynaekologické klinice, odkudž přešel r. 1897 na kliniku porodnickou, kdež pobyl do r. 1901, načež zahájil priv. praxi a habilitoval se při české fakultě lékařské jako soukr. docent porodnictví. Během assistentury navštívil mnohé univ. kliniky v Německu, Dánsku, Švédsku, Francii, Anglii, Švýcařích a v Italii. Napsal: O ceně a výsledcích elektrotherapie v gynaekologii (»Časop. česk. lékařů«, 1896); K upotřebení páry v gynaekologii (t., 1896; totéž něm.); K operativnímu léčení retrodeviací dělohy (t., 1897); Kasuistický příspěvek k posttyfosnímu hnisání v cystách ovariálních (t., 1897 a něm.); Příspěvek k aetiologii a therapii tetanu puerperálního (t., 1898; totéž obšírněji v »Sborníku« klin., 1899; též něm.); O therapii asfyxie u dětí novorozených (t., 1902, též polsky); O abdominálních operacích fibromyomů děložních (t., 1902); K diagnose a aetiologii ovariálních abscessů (»Rozpravy České akademie«, 1898; též něm. a franc.); Tetanus (t., 1900; též franc.); O způsobu zevního vyšetřování těhotných a rodiček (Praha, 1900); O differenciální diagnose ve včasném stadiu rakoviny děložní (»Lékařské Rozhledy«, 1901); O cystách placentárních (»Sborník klinický«, 1901; též franc.).