Ottův slovník naučný/Phytophthora

Ottův slovník naučný
Phytophthires	Phytophthora	Phytoptidae

Údaje o textu
Titulek:	Phytophthora
Autor:	Ladislav František Čelakovský
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. S. 700–701. Dostupné online.
Licence:	PD old 70

Phytophthora de By. jest rod hub z oddělení řasohub (Phycomycetes) z řádu Peronosporaceí, význačný výtrusnicemi (zóosporangiemi), jež jako konidie odpadávají, aby pak teprve ve vlhku (na př. v kapce vody na listu) vytvořily ve svém nitru zóospory a hotové je vypustily. Stopky nesoucí konidie jsou na způsob větviček podhoubí nepravidelně rozvětvené, i vyrůstají nad povrch podkladu ve svazečkách. Konidie sice tvoří se na konci plodních větviček, ale bývají dále rostoucími konci jejich zatlačeny na stranu, tak že jejich uspořádání později jest řídce hroznité. – Parasitické houby žijící svým podhoubím v pletivech vyšších rostlin, z nichž později skrze průduchy anebo přímo pokožkou vysílají svazečky plodních vláken, patrných holému oku jako jemný nálet nebo chmýří. Napadené části zežloutnou nebo zhnědnou, načež uschnou nebo shnijí. Rod Ph. obsahuje dva důležité rody: Ph. infestans de By. a Ph. omnivora de By. Ph. infestans (plíseň bramborová) napadá vnať i hlízy bramboru, i může v letech vlhkých způsobiti značné škody. Nemoc zavlečena byla teprve počátkem XIX. stol. z Ameriky do Evropy, ale teprve z polovice téhož století datují se zprávy o všeobecných a zhoubných epidemiích způsobených plísní tou. Zdá se však, že v novější době zhoubnost epidemií polevila. Nemoc vyskytuje se nyní hlavně v letech vlhkých a trpí jí ovšem nejvíce pole bramborová poloh vlhkých. Onemocnělé části (nejprve ovšem vždycky vnať) hnědnou a usýchají. Za deštivých několik dní v létě vnať celých polí může vzíti za své. Při tom ovšem hlízy mohou zůstati zprvu nepoškozené. Při déle trvajícím vlhku však nakazí se také hlízy samotné, a co neuhnilo na poli, to pak dohnije ve sklepích, zvláště vlhkých. Tehdy nalézáme pak hlízy celé nebo z větší části proměněné v měkkou hmotu smrdutou anebo, jestliže byly přechovávány v suchu, scvrklé, v prstech se drobící. V nakažených hlízách může podhoubí plísně bramborové přezimovati. Aby se zabránilo nákaze, radno jest k výsevu vzíti hlízy úplně zdravé, vyloučiti tudíž hlízy se skvrnami špinavě hnědými, vrásčitými, kdež sídlí nákaza. Jiné prostředky proti rozšíření plísně, na př. spalováni zachvácené vnati, jedy k postřikování vnati (síran měďnatý atd.), nevedou k cíli a jsouce drahé, nevyplácely by se. Doporučuje se však odvodniti vlhká pole zavedením drainage. Některé druhy bramborův ostatně vzdorují nemoci lépe, i jest tudíž s prospěchem pěstovati takové. – Ph. omnivora de By. napadá klíční rostliny z rozmanitých řádů rostlinných. Nejvíce škody působí ve školkách bukův, ale též javorův a jehličnatých rostlin (smrku, jedle, modřínu a borovice). Klíční rostliny od zpodu počnou černati, jejich dělohy (u buku) dostanou skvrny a konečně rostlinky zvadnou a sklesnou k zemi. Až 80% semenáčků bukových může vzíti takto plísní za své. lč.