Ottův slovník naučný/Phyllocaridae

Ottův slovník naučný
Phyllocactus	Phyllocaridae	Phyllocladie

Údaje o textu
Titulek:	Phyllocaridae
Autor:	Filip Počta
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. S. 693. Dostupné online.
Licence:	PD old 70

Phyllocaridae (u některých spisovatelů také Pyllocarida) jest stará skupina tvořící přechod mezi korýši vyššími a nižšími, která má zajímavé zástupce ve zvířeně nynější. Hlava složena jest z 5 článků, hruď z 8 a břicho ze 2 až 8. Přední čásť těla jest kryta volným, někdy záhyby tvořícím štítem čili krunýřem z tenké kožky, chitinu neb i vápna; ten souvisí s tělem jen na hlavě a přečnívá napřed tak, že kryje i ústrojí ústní a větší čásť ostatních přívěsků. Poloviny tohoto krunýře nejsou sice nahoře od sebe odděleny, ale mohou se přece zvláštními svaly přitahovací poněkud pohybovati. Napřed před krunýřem a pohyblivě k němu připojen jest lichý štít rostrální a po obou stranách jeho jsou dvě složité oči, jejichž rohovky nejsou facettovány. Dále jsou u úst 2 páry tykadel. Články hrudi, které jsou přikryty krunýřem, jsou volné a mají 8 párů nožek lupenitých, podobných nožkám, kterými se vyznačují lupenonožci. Nožky ty zároveň mají žaberní přívěsky. Břicho sestává obyčejně z 8 volných kroužků, které mají často malé přívěsky podvojné. Ocasních přívěsků bývá 2 páry; někdy jsou zakrnělé. Ze žijících náležejí sem rody Nebalia, Nebaliopsis a Paranebalia, což jsou malí mořští korýšové a ti mají již v prvohorách četné předchůdce. Tito staří zástupci ve všem se jim rovnají, jen že bývají značnějších rozměrův a mívají poslední článek ocasní (telson) upravený jinak a to různým způsobem. Sem klade se několik zajímavých čeledí, j. Ceratiocaridae, která se počíná kambriem a vymírá v karbonu. U nás rodu Ceratiocaris popsal Barrande asi 7 druhů ze siluru a devonu. Prof. Novák studoval skořápky rodu Aristozoe, který kladen byl dříve mezi skořepatce, a seznal, že jsou krunýřem rodu sem náležejícího. Pocházejí z devonských vrstev koněpruských. Čeleď Hymenocaridae jest kambrická; čeleď Echinocaridae jest v siluru a devonu; Rhinocaridae v devonu, Discinocaridae v devonu a jde snad až do triasu a Peltocaridae vyskytuje se v siluru. Do této čeledi klade se náš rod Aptychopsis z vrstev e₁, Cryptocaris, jehož popsal Barrande z naší pánve 7 dr., a Pterocaris z vrstev drabovských. Rody Ptychocaris a Phasganocaris ustanovil Novák na základě úlomků. – Srv. V Barrande, Système silurien du centre de la Bohême, Supplément au vol. I^er (1872); Novák, Remarques sur le genre Aristozoe (1885); Woodward v »Geological Magazine« (1872, 1882 a 1884); Pakard, A Monograph of the Phyllopod Crustacea (1883); Salter v »Quarterly Journal of the geolog. Society« (1856 a 1863); Claus, Ueber den Bau und systemat. Stellung von Nebalia (1872) a j. Pa.