Ottův slovník naučný/Phlegmone

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Údaje o textu
Titulek: Phlegmone
Autor: Rudolf Jedlička
Zdroj: Ottův slovník naučný. Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. S. 685. Dostupné online.
Licence: PD old 70

Phlegmone (řec.) jest hnisavý zánět vazivových tkaniv těla, způsobený vniknutím zvláštních, t. zv. pyogenních bakterií různých druhů do živé tkaně. Ježto bakterie jen nesnadno skrze neporušené pokryvky těla (zvl. kůži) do těla vnikají, bývá příčinou ph-ny obyčejně nějaké poranění, k němuž přidružila se buď zároveň nebo později přihodivší se bakteriální nákaza čili infekce rány. Záněty phlegmonosní mohou nastati na kterémkoli místě těla a to nejen ve vazivu podkožním nebo v hlubších vrstvách podkožních, ale i ve vnitřních orgánech. Rozsah a prudkost phlegmonosního zánětu nejsou však závislé na rozsahu příčinného poraněni, které může býti zcela nepatrné, sotva znatelné (na př. píchnutí hmyzem), jako spíše na mohutnosti a druhu infekce, na němž závisí nebezpečí ph-ny, které se stupňuje nad to ještě nepříznivou polohou, jako je okolí kloubů a dutiny hrudní neb břišní, vyskytování na lbi a v obličeji, na krku atd. Nastane-li v některé ráně phlegmonosní nákaza, dostaví se rychle příznaky prudkého zánětu, vyznačené zrudnutím dotyčného místa, zduřením, zvýšením místní teploty a značnou bolestivostí; zanícená tkaň prosákne se řídkou tekutinou, spočátku čirou, později utvoří se hlízy v prostorách tkaně, která se rozpadává, a hromaděním hnisu stoupá celková teplota tělesná až k vysokým horečkám. Nenastane-li v brzku otevření hliz a nezjedná-li se odtok hnisu, rozšiřuje se hnisavý zánět rychle podle drah mízních, prostor mezisvalových, pochev šlachových atd., tak že může zachvátiti během nejkratší doby z malého počátečního ložiska, na př. na prstě, i celé končetiny. Následkem stálého vstřebávání jedovatých produktů bakteriálních v hnisu obsažených může pak nastati povšechná otrava, t. zv. sepsis, při delším trvání často smrtící. Jindy mohou rozmnožující se bakterie vniknouti do oběhu krevního a byvše zaneseny na jiná místa těla způsobiti mnohotná hnisavá ložiska po celém těle a ve vnitřních orgánech, stav, který označuje se slovem pyaemie neb septicopyaemie, proti němuž bývá veškeré umění lékařské mnohdy bezmocné. V těchto dvou následných onemocněních spočívá těžké nebezpečí ph-ny a teprve novodobá chirurgie naučila na základě objevu Listrova antiseptickým neb aseptickým ošetřováním ran zabrániti při poraněních, ať nahodilých neb operativních, vzniku ph-ny, kteréž v dobách dřívějších, zvláště ve válkách, padly v oběť nesčetné životy lidské. Jed.