Přeskočit na obsah

Ottův slovník naučný/Pfleiderer

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Pfleiderer
Autor: neuveden
Zdroj: Ottův slovník naučný. Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. S. 668. Dostupné online.
Licence: PD anon 70

Pfleiderer: 1) P. Otto, protestantský theolog a filosof něm. (* 1839), professor theologie v Jeně a od r. 1875 v Berlíně, zastupuje náboženský monismus, kterým hledí překonati deistické i pantheistické soustavy. Svět jest systém myšlenek a sil božích, jež bůh v sobě jako uschovány má, nesplývaje s nimi. Náboženství nemá svět vysvětlovati theoreticky, nýbrž vytknouti poměr, v kterém jest člověk jako bytost cítící a chtící ke světové moci universální. Napsal: Moral u. Religion (1872); Der Paulinismus (2. vyd. 1890); The development of theology in Germany since Kant (Lond., 1890; a totéž v rozvedenějším vydání německém jako Die Entwickelung der protest. Theologie in Deutschland seit Kant und in England seit 1825 (1891); Die Ritschlische Theologie kritisch beleuchtet (1891); Philosophy and development of religion (Edinb., 1894, 2 sv.) a j.

2) P. Edmund, bratr před., filosof. spis. (* 1842 – † 1902), účastnil se války r. 1870 jako polní kněz, pobyl potom krátkou dobu v duchovní správě a stal se r. 1873 professorem filosofie v Kielu, později v Tubinkách. Záslužné jsou jeho práce v oboru dějin filosofie. Napsal mimo jiné: G. W. Leibniz als Patriot, Staatsmann u. Bildungsträger (1870); Leibniz als Verfasser von zwölf anonymen Flugschriften (1870); Empirismus u. Skepsis in David Humes Philososhie (1874); Eudämonismus u. Egoismus (1880); Kantischer Kritizismus u. englische Philosophie (1881); Leibniz und Geulinx (1882); Zur Lösung der platon. Frage (1888); Sokrates u. Plato (1896) a vzpomínky na své působení kněžské za výpravy r. 1870–71.