Ottův slovník naučný/Pfäfers

Ottův slovník naučný
Pf.	Pfäfers	Pfaff

Údaje o textu
Titulek:	Pfäfers
Autor:	Ludvík Tošner
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. S. 660. Dostupné online.
Licence:	PD old 70

Pfäfers (Pfäffers, Pfävers), vesnice ve švýcarském kantoně sv. Havel, v okr. Sargans, na horské terasse mezi ř. Taminou a Rýnem, ve výši 822 m n. m., má 1634 obyv., budovu bývalého benediktinského opatství, založ. r. 713 a zruš. r. 1838, v níž jest od r. 1847 kantonální blázinec, a v hluboké úžlabině řeky ve výši 691 m léčebné prameny, od pradávna proslulé. Prameny tyto byly objeveny r. 1038, r. 1242 postaven při nich lázeňský dům, který r. 1704–16 nahrazen novou, rozsáhlou budovou, k níž připojeny 2 stavby pobočné a kaple. Až do r. 1852 vedla k pramenům jen neschůdná stezka, teprve toho roku vystavěna silnice z Ragatzu. R. 1860 vyvrtán nový, bohatý pramen. Voda jest asi 37 °C teplá, neobyčejně chudá nerostnými součástkami, obsahuje v 1 l 0,287 g pevných hmot a 305 cm³ kyseliny uhličité, kyslíku a dusíku a užívá se jí ke koupání i pití při nemocech rheumatických, nervových a skrofulose. – Srv. Ragatz-P. (Curich, 1894). Tšr.