Ottův slovník naučný/Petrovice

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Údaje o textu
Titulek: Petrovice
Autor: František Teplý, neuveden
Zdroj: Ottův slovník naučný. Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. S. 647–649. Dostupné online.
Licence: PD anon 70
Heslo ve Wikipedii: Petrovice

Petrovice: 1) P., víska v Čechách, hejtm. a okr. Benešov, fara a pš. Bystřice u Benešova; 3 d., 71 obyv. č. (1890), popl. dvůr, ovčín a lihovar. – 2) P., ves t., hejtm. Něm. Brod, okr. Humpolec, fara Jiřice, pš. Želivo; 33 d., 278 ob. č. (1890). – 3) P. (Petrowitz), ves t., hejtm. Něm. Brod, okr., fara a pš. Štoky; 50 d., 41 ob. č., 301 n. (1890), kaple, 1tř. šk. a mlýn. – 4) P., ves t., hejtm., okr., fara a pš. Domažlice; 28 d., 143 ob. č., 2 n. (1890). – 5) P., far. ves t., hejtm. Kutná Hora, okr. Uhlíř. Janovice, pš. Čestín; 23 d., 173 ob. č. (1890), kostel sv. Martina (ve století XIV. far.), 2tř. šk., mlýn. Původní sídlo panského rodu z Petrovic, kteří měli při zdejším kostele podací. – 6) P., ves t., hejtm. a okr. Kutná Hora, fara a pš. Červené Janovice; 67 d., 445 ob. č. (1890), fil. kostel sv. Václava z r. 1819 (ve XIV. stol. far.). Kdysi původní sídlo vladyk Petrovských a Hostačovských z Petrovic. – 7) P., ves t., hejtm. a okr. Chotěboř, fara a pš. Uhelná Příbram; 38 d., 218 ob. č. (1890). – 8) P., (Petersdorf), ves t. blíže saských hranic, hejtm., okr., fara a pš. Jablonné; 132 d., 764 ob. n. (1890), fil. kostel Nejsv. Trojice, 2tř. šk., cel. úřad, plátenictví. Nedaleko nepatrné stopy po býv. hradu Falkenburku (v. t.). – 9) P., ves t., hejtm. Klatovy, okr. Nýrsko, fara a pš. Janovice n. Úhl; 44 d., 11 ob. č., 238 n. (1890), 1tř. šk., mlýn. – 10) P., (Petersdorf), ves t., hejtm. a okr. Lanškroun, fara a pš. Čermná u Lanškrouna; 67 d., 346 ob. č., 3 n. (1890), 1tř. šk., popl. dvůr, mlýn a pila. – 11) P., ves t., hejtm. Litoměřice, okr. Úštěk, fara Stolinky, pš. Levín; 27 d., 120 ob. n. (1890). – 12) P., ves t., víska u Chmeliště, hejtm. Nové Město n. M., okr. Opočno, fara a pš. Dobré u Dobrušky; 3 d., 25 ob. č. (1890), tkalcovství. – 13) P., (Peterschlag), ves t., hejtm. a okr. Prachatice, fara a pš. Záblatí; 10 d., 1 ob. č., 45 n. (1890). – 14) P., ves t., hejtm. Přeštice, okr. Nepomuky, fara a pš. Němčice u Klatov; 86 d., 537 ob. č. (1890), kaple sv. Vojtěcha, popl. dvůr a mlýn. Kdysi původiště rodu z Petrovic. – 15) P., Skalka, Petrov, chybně Petroves, ves t., hejtm. a okr. Přeštice, fara Dnešice, pš. Merklín; 19 d., 121 ob. č. (1890), opodál popl. dvůr Horušany. – 16) P., far. ves t., hejtm. a okr. Rakovník; 92 d., 544 ob. č., 5 n. (1890), kostel Navštívení P. Marie z r. 1715, 5tř. šk., četn. stanice, pš., chmelařství a na blízku kam.-uhel. doly. Poblíž kostela stávaly lázně, již za starých časů známé pode jménem »Boží Studnice« nebo »Boží voda«. Alod. statek (423,54 ha půdy) s novým zámkem (při něm kaple sv. Michala arch.) a dvorem Josefa Liegreicha. Zboží petrovické držel r. 1569 Radslav Vchynský ze Vchynic, za války 30leté Jiří Hrobčický z Hrobčic, jemuž po bitvě Bělohorské od král. komory vzaty a prodány (1623) Janu Zellerovi. Ke konci století XVII. připomíná se zde Otto sv. p. Helversen, Jan Josef říš. hr. z Valdšteina, od r. 1715–32 jeho dcera Marie prov. Fürstenberková. Tato prodala P. (1732) hr. Jiřímu Olivierovi Wallisovi, který je připojil k panství kolešovickému. – 17) P., ves t. na pr. bř. Orlice, hejtm. Rychnov, okr. Kostelec n. Orl., fara a pš. Tyniště n. Orl.; 48 d., 262 ob. č. (1890), 1tř. šk. a žel. zastávka na trati Choceň-Mittelwalde. – 18) P., far. ves t., hejtm. a okr. Sedlčany; 74 d., 583 ob. č. (1890), kostel sv. apoštolů Petra a Pavla (ve XIV. stol. far.), 4tř. šk., četn. stanice, pš., mlýn a pila. Alod. statek (523 ha půdy) se zámkem, dvorem, pivovarem a cihelnou drží Vladimír Zhorský ze Zhoře. O starobylé této osadě, kdysi městečku, činí se zmínka již r. 1219. V XVII. stol. držela P. kollej jesuitská na Novém městě Pražském, po jejím zrušení připadly fondu náboženskému, r. 1806 seděl zde Jan Bechyně z Lažan, r. 1812 sv. p. Fleissner z Ostrovic, r. 1813 hr. z Operštorfu a potom hr. z Barth-Barthenheima. – 19) P., ves t., hejtm. a okr. Strakonice, fara a pš. Radomyšl; 21 d., 126 ob. č. (1890), mlýn. – 20) P., far. ves t., hejtm. a okr. Sušice; 37 d., 344 obyv. č. (1890), kostel sv. apošt. Petra a Pavla, 5tř. šk., pš., četn. stanice, papírna a opodál zámek Kněžice a samota Prachtík. P. jsou jedna z nejstarších osad na Sušicku. R. 1355 seděli tu Gottlhard a Jan ryt. z Petrovic, r. 1374 na zdejším hradě, jenž se připomíná jmenovitě r. 1319 při zajetí ryt. Alberta ze Schönsteina, vládl Jan z Vilhartic. R. 1395 (6. čce) pán z Rožmberka směnou za jiná zboží postoupil Janu Jindřichovi ze Hradce k panství velhartickému polovici statků P-ic a Čečovic, r. 1428 i druhou čásť. R. 1541 P. s Velharticemi náležely Zdeňkovi Lvu z Rožmitála, který je brzy potom prodal Jindřichu Planskému ze Žeberka, jenž na P-cích, Vojeticích, Vlastějově, Kněžicích a Trsicích pojistil věno své choti Lidušce ze Sedčic. Když r. 1589 (24.čce) bratří Jan a Jindřich o otecká panství se dělili, bydlil Jindřich na faře v P-cích (hrad již dávno zašel), určiv faráři za obydlí jakousi chalupu. Však hnedle r. 1597 Šebestián Jáchym Planský pozbyl většiny statků, že mu zůstaly jen Kněžice s P-cemi, které zdědil syn jeho Jan Jindřich mladší. Roku 1650 držel P. Václav Tluksa ze Vrábí, od něhož r. 1653 koupil je Vilém z Říčan řeč. Hartman, po r. 1679 Jan Rudolf z Renu. Ten pustil je brzo Františku Albrechtovi Fruveinovi z Podolí a ten zase r. 1695 Janu Františku Malovcovi z Malovic. R. 1721 nabyl jich Leopold hrabě Trauttmansdorff, r. 1737 Václav Hora z Ocelovic, jehož syn prodal P. r. 1786 Antonínu Hubatiusovi ryt. z Kotnova. Nyní drží statek šlechtic Oskar Heintschel-Hinegg. V kostele nacházejí se náhrobky Planských a Krištofa Aichorna z Reichenbachu. Fr. Teplý.21) P., také Mrakešovy č. Táborské, ves t., hejtm. Tábor, okr. Ml. Vožice, fara Nová Ves, pš. Milčín; 40 d., 276 obyv. č. (1890), mlýn. Alod. statek P. se Slapskem má 271,74 ha se zámkem (při něm kaple P. Marie a park), dvorem, pivovarem a lihovarem, drží jej Karel sv. p. Peche. Na místě zámku stávala nepevná tvrz, sídlo vladyk z Petrovic. První známý držitel P-ic z roku 1313 slul Václav z Petrovic; jeho potomci oblíbivše si jméno Mrakeš, psali se Mrakešové z Petrovic. Z nich Jan Harovník z P., hejtmaniv ve službách rožmberských, ještě r. 1468 spravoval rodové zboží. R. 1585 vládl tu Jan Malovec z Malovic, jenž sídlo své prodal Elišce z Lobkovic, choti Jiříka z Talmberka na Jankově a Nemyšli. S Nemyšlí spojeny P. až do r. 1718, kdy je Johanna Terezie, vdova po Mikuláši Franchimontovi z Frankenfeldu, roz. Hrobčická a opět provdaná za hrab. Bernarda Careto-Millesima, pustila trhem Viktorii Morelové z Letin, roz. Věžníkovně Po r. 1725 přejal statek František Leopold Voračický z Paběnic, po něm dcera Marie Terezie, která je závětí z r. 1748 odkázala manželu svému Rudolfovi Janu Malovci z Malovic. Malovec umřel zde bezdětek r. 1759. Potom šly P. z ruky do ruky, až přešly r. 1829 na Hermenegilda ryt. Peche, kontrolora vrchní stavovské pokladny v Praze, jenž byl 8. srpna 1816 povýšen do stavu šlechtického. Potomci tohoto drží je dosud. Fr. Teplý.22) P., ves t., hejtm. a okr. Třeboň, fara Mladošovice, pš. Ledenice; 57 d., 303 ob. č. (1890), myslivna Bučí. – 23) P., ves t., hejtm. Trutnov, okr. a fara Úpice, pš. Svatoňovice; 34 d., 204 obyv. č. (1390), kam.-uhel. doly. – 24) P., (Petersdorf), ves t., hejtm. a okr. Trutnov, viz Petříkovice 3). – 25) P., (Peterswald), far. ves t., v Kruš. Horách, hejtm. Ústí n. L., okr. Chabařovice; 451 d., 2503 ob. n. (1890), kostel sv. Mikuláše z r. 1793, 5tř. šk., celní úřad, četn. stanice, pš., spořitelní spolek, 4 továrny na knoflíky, továrna na zboží hedvábné a 2 mlýny. – 26) P., ves t., hejtm. Žižkov, okr. Říčany, fara Čestice, pš. Uhříněves; 44 d., 338 obyv. č. (1890), fil. kostel sv. Jakuba (ve XIV. stol far.), 2tř. šk. Alod. statek (186,67 ha půdy) se zámkem, dvorem a parostr. pivovarem drží Emil Bellot. – 27) P., České (Böhmisch-Petersdorf), far. ves t., hejtm. Žamberk, okr. Králíky, pš. Mladkov; 154 d., 65 ob. č., 799 n. (1890). kostel sv. Petra a Pavla z r. 1734, 2tř. šk., finanční stráž, tkalcovna na bavln. látky, 2 mlýny, pila a tkalcovství po domácku. – 28) P., Malé viz Petrovičky. – 29) P., Německé (Deutsch-Petersdorf), ves t., hejtm. Žamberk, okr. Králíky, fara a pš. Mladkov; 52 d., 7 ob. č., 279 n. (1890). – 30) P., Stolinské (Petersdorf), ves t., hejtm. Litoměřice, okr. Úštěk, fara Levín, pš. Drmy; 40 d., 243 ob. n. (1890), zastávka železn. dráhy Lovečkovice-Verneřice. – 31) P., Veliké, ves t. při Metuji, hejtm. Broumov. okr. a pš. Police, fara Bezděkov; 61 d., 427 ob. č. (1890), 2tř. šk., dvě úpravny bavln. látek, mlýn, pila a šindelna. – 32) P., Veliké, far. ves t., hejtm. Kr. Hradec, okr. Nechanice; 85 d., 564 ob. č. (1890), kostel Nanebevzetí P. Marie (ve XIV. stol. far.), 4tř. šk., pš. Alod. statek se dvorem a sýrárnou drží od r. 1829 hrab. rodina Harrachova.

33) P., far. ves na Moravě, hejtm. Boskovice, okr. Blansko, pš. Rájec; 72 d., 537 ob. č. (1890), kostel sv. Petra a Pavla, 2tř. šk. – 34) P., ves t., hejtm., okr. a pš. Jihlava, fara Luky; 12 d., 73 obyv. č. (1890), kostel sv. Petra a Pavla se hřbitovem a pod P-mi na Jihlavě mlýn se škrobárnou, pilou a přádelnou na vlnu. Bývala zde fara a tvrz a ves sama byla mnohem rozsáhlejší. – 35) P., far. ves t., hejtm., okr. a pš. Mor. Krumlov; 86 d., 410 ob. č., 13 n. (1890), kostel Pozdv. sv. Kříže, 2tř. šk. – 36) P., také Petráveč, ves t., hejtm., okr., fara a pš. Vel. Meziříčí; 25 d., 155 ob. č. (1890). Kostelní statek (102,41 ha půdy) drží děkan ve Vel. Meziříčí. – 37) P., ves t., hejtm., okr., fara a pš. Nové Město; 59 d., 387 ob. č. (1890), mlýn. – 38) P., též Hraničné (Petersdorf), viz Hraničné. – 39) P., (Petersdorf), ves t., hejtm. Šumperk, okr. Viesenberk, fara Rejpotín; 193 d., 6 ob. č., 1559 n. (1890), fil. kostel sv. Maří Magd., 2tř. šk., pš., telegraf a strojírna, železn. stanice na trati Sobotín-Zábřeh a opodál myslivna. – 40) P., ves t., hejtm. a okr. Třebíč, fara Přibislavice, pš. Okříšky; 67 d., 415 obyv. č., 6 n. (1890), 1tř. šk. a 3 mlýny.

41) P., (Petersdorf), mor. enklava a far. ves ve Slezsku, hejtm. Krnov, okr. Jindřichov; 193 d., 1294 ob. n., 4 č. (1890), kostel sv. Rocha (od roku 1858 far.), škola, pš., pila a 2 mlýny. – 42) P., u Fryštátu (pol. Pietrowice), lokalie a ves t., hejtm. a okr. Fryštát; 155 d., 886 ob. pol., 134 č., 5 n. (1890), kostel, šk., fin. stráž s cel. úřadem, pošt., telegrafní a železn. stanice na železné trati Bohumín-Dědice, chemická továrna, mlýn a popl. dvůr.