Ottův slovník naučný/Petrosény

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Údaje o textu
Titulek: Petrosény
Autor: Vilém Dokoupil
Zdroj: Ottův slovník naučný. Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. S. 644. Dostupné online.
Licence: PD old 70

Petrosény [-šéň], také P.-Dilsa, horní osada v Sedmihradech v hunyadské župě, na úpatí pohoří Paringulského, v obrovské horské kotlině Uherským Šýlem zavlažované, má 3774 obyv. (1890), z nichž je 1559 Rumunů, 1140 Maďarů, 830 Němců, ostatní pak příslušníci různých, hlavně slovanských národů, stát. pošt. a telegr. úřad, pol. okr. úřad, okr. soud a král. uh. okr. lesní správu, římsko-kat., řecko-kat., řecko-vých., evang. luth. a ev. reform. far. kostely, filiální klášter III. řádu františkánek, veliké parní pily a stanici trati Piski-Lupény uh. státních drah. V kotlinatém údolí Šýlu rozprostírají se v délce kol 40 a šířce 22 km veliká ložiska dobrého kamenného uhlí, tvořící plásty až 5 m mohutné, jež mezi sebou a s nádražím jsou spojeny úzkokolejovými drahami. Těží se do roka přes 1½ mill. q a zaměstnáno při tom kol 6000 horníků. P. děkuje za svůj vznik jen dolům uhelným. Pro čarokrásné partie je krajina petrosényská zhusta navštěvována touristy (pohoří Paringulské, skalnaté pohoří Piatra rosia, malebná sluj Taja, obrovská jeskyně Cetate Boli). Dkl.