Ottův slovník naučný/Petrův peníz

Ottův slovník naučný
Petrůvky	Petrův peníz	Petřvald

Údaje o textu
Titulek:	Petrův peníz
Autor:	neuveden
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. S. 651–652. Dostupné online.
Licence:	PD anon 70

Petrův peníz (lat. denarius Petri, angl. peterpenny), také P. haléř, dobrovolná daň, kterou Anglie odváděla papeži od VIII. stol., aby z ní byl zřízen v Římě kostel a přístřeší pro anglické poutníky, pak škola řečená schola Saxonum, ústav to k výchově anglických kněží; posléze sloužil P. p. také k zachovávání hrobů sv. Petra a Pavla. Daň tato vybírána byla po jednom penny z každého domu vždy dne 29. čna tak, že ve století XIII. obnášela víc než příjmy angl. krále, a teprve Jindřich VIII. ji zrušil za časů reformace r. 1532, ač již Eduard III. r. 1365 o to usiloval. P. p. byl zaveden též v Dánsku, Švédsku, Norsku a Polsku. Na Francii, Španělsku a Prusku papežové darmo poplatek podobný vymáhali. S reformací pak dávky tyto zanikly docela. Za to nověji a to od italské války r. 1859 sbírají se dobrovolné příspěvky ve všech zemích katolických na podporu papeže a sice zavedl tento způsob papežských příjmů žurnalista Margotti. Tím způsobem nashromáždil Pius IX. mnoho millionů frankův, uložil je v cizině a odkázal svým nástupcům; r. 1888 papež Lev XIII. při svém jubileu přijal 25 mill. fr. R. 1892 objeveny byly ve správě P-rova p-e veliké podvody. Srv. Spittler, Von der ehemaligen Zinsbarkeit der nordischen Reiche an den päpstlichen Stuhl (Hannov., 1797); Woker, Das kirchliche Finanzwesen der Päpste (Nordlinky, 1878).