Ottův slovník naučný/Pesjakova

Ottův slovník naučný
Peschkowitz	Pesjakova	Peskov

Údaje o textu
Titulek:	Pesjakova
Autor:	Jan Václav Lego (jako Jan Lego)
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. S. 586. Dostupné online.
Licence:	PD old 70
Související na Wikidatech: Luiza Pesjak

Pesjakova Lujza, spisovat. slovinská (* 1828 – † 1898 v Lublani), dcera advokáta lublaňského dra Crobatha a matky Jos. Brugnacké, roz. Polky, vdaná (1848) za obchodníka Šim. Pesjaka v Lublani. Poněvadž za jejího mládí bylo na Slovinsku nejen školní vyučování, ale i domácí vychovávání v lepších rodinách jen německé, probudila se v ní láska ke slovinskému jazyku hlavně přičiněním básníka Fr. Prešerna, jenž tehdáž byl u jejího otce koncipientem, vyučoval ji v dějepisu, angličtině a poněkud i latině, a skládal pro ni často básničky. Vlastenecký cit roznítil v ní neméně polský exulant Korytko, horlivý sběratel národních písní slovinských, jenž do jejího domu často docházel, k literární činnosti pak ji pobízel také Stanko Vraz. Sepsala: mnoho proslovů k rozličným slavnostem; vlastenecké vyzvání Slovenskim materam (»Novice«, 1864); novellu Očetova ljubezen (t., 1864); román Beatin dnevnik (»Nar. bibl.«, t., 1887–88); ve vázané řeči pak: Překlady českých básní Václava Poka Poděbradského (»Novice«, 1871); sbírku svých básní pro mládež Vijolice (Lublaň, 1884); lyrickou operettu Gorenjski Slavček, k níž složil hudbu Ant. Förster (t., 1872), a přeložila veselohry Zabavljica (z němčiny, 1870) a Pokojni moj (z francouzštiny, 1873). Srov. Glaser, Zgodovina slov. slovstva. Lo.