Přeskočit na obsah

Ottův slovník naučný/Persányské hory

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Persányské hory
Autor: Vilém Dokoupil
Zdroj: Ottův slovník naučný. Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. S. 519. Dostupné online.
Licence: PD old 70

Persányské hory [peršáň-] tvoří sev.-vých. výběžek fogarašských Alp v jihových. Sedmihradsku, kolem něhož řeka Aluta dělá velkou půlkruhovou zátočku o průměru 22 km. Geologicky jsou velezajímavé. Skládajíce se dílem z vápenců liasových, jurských a křídových, dílem ze starších třetihorních a eocénních slepencův, augitovým porfyrem provázených, vytvořují blíže Hévize a Wolkendorfu čedičové kupy a chovají u Persány ložiska pevného tufu trachytového, kdežto na severu vyskytují se slepence čedičové. Strmý a široký Zeidenský kopec, s něhož je čarokrásná vyhlídka po širém okolí, dostupuje výše 1294 m, hora Várhegy se zříceninami hradu Heldenburku 1106 m. Mírně sklonité kupy se širokými hřbety jsou porostlé lesy dubovými, bukovými a javorovými. Severní čásť P-kých hor, přes něž vede uměle stavěná silnice brašovsko-repsská, má jméno Geister-Wald. Dkl.