Ottův slovník naučný/Perry

Ottův slovník naučný
Perrotina	Perry	Pers.

Údaje o textu
Titulek:	Perry
Autor:	neuveden
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. S. 518–519. Dostupné online.
Licence:	PD anon 70
Heslo ve Wikipedii: Matthew Calbraith Perry

Perry: 1) P. Mathew Calbraith, námořník amer. (* 1795 na Rhode Islandě – † 1858 v N. Yorku). Vstoupiv do služby námořnické r. 1809 účastnil se výprav proti Anglii (1812–14) a proti Mexiku (1837) a konečně velel výpravě proti Japanu, kdež se mu podařilo smlouvou z 31. břez. 1854 zjednati přístup lodím amer. do některých přístavů japanských. O této výpravě napsal Narrative of the expedition to China and Japan 1852–54 (Washing., 1856–60, 3 sv.).

2) P. Stephen Joseph, hvězdář angl. (* 1833 v Londýně – † 1889 na pobřeží Demerary). Studoval na jesuitských kollejích v Douai a v Římě a r. 1853 stal se členem tovaryšstva Ježíšova. Zabýval se velmi usilovně studiem mathematiky a fysiky a stal se professorem mathematiky a ředitelem hvězdárny při jesuitské kolleji ve Stonyhurstě. Účastnil se několika výprav hvězdářských a pozoroval průchod Venuše na ostrově Kerguelen 22. pros. 1874, načež uveřejnil výsledky svého pozorování r. 1876; podobně roku 1882 na Madagaskaru. Na ostrově Carrincon pozoroval 29. srpna 1886 úplné zatmění slunce, 19. srp. 1887 na Rusi. V listopadu 1889 vedl angl. výpravu astronomickou na ostrovy Spásy, kde 22. pros. fotografoval zatmění slunce; ale při výpravě té namohl se tou měrou, že zemřel na lodi výpravní. P. opatřil observatoř stonyhurstskou znamenitými nástroji a řídil tam důležité práce a pozorování spektroskopická, týkající se složení slunce a satellitů Jupiterových; v letech 1868, 1869 a 1871 činil zajímavá pozorování magnetická v záp. a vých. Francii a v Belgii. Byl členem velikého množství učených společností, r. 1887 a 1889 vynikajícím spolupracovníkem pař. kongressů fotografických a práce svoje uveřejňoval většinou ve sborníku Royal Astronomical Society a v odborných listech astron. a fotografických. Srv. A. L. Cortie, Father P. the jesuit astronomer (Lond., 1890).

3) P. John, fysik a inž. anglický (* 1850 v Garvaghu v Irsku). Studoval v Belfastu, stal se inženýrem a přednášel pak po 4 léta fysiku na kolleji v Bristolu; r. 1874 stal se assistentem prof. Williama Thomsona na univ. v Glasgowě. Potom byl pět let professorem věd inženýrských na cís. škole inženýrské v Tokiu v Japansku, načež vrátil se r. 1879 do Anglie, byl činný prakticky a r. 1882 jmenován professorem praktické mechaniky ve Finsbury College v Londýně. Od r. 1885 byl členem Royal Society. Práce jeho, vesměs významné, týkají se dílem inženýrství, dílem fysiky. Vynalezl s Ayrtonem celou řadu apparátův zvláště elektrických, jako permanentní magnet, kalorifický voltometr, obloukovou lampu, dynamometr, regulátor pro dynama a j. S Ayrtonem vydal také práce o měření sil elektromotorických, o specifickém odporu těles a o různých otázkách elektrostatických a elektromagnetických. Velmi usilovně zabýval se také drahami elektrickými. Jeho učebnice praktické mechaniky je hojně rozšířena v Anglii.