Ottův slovník naučný/Peronosporeae

Ottův slovník naučný
Peronospora	Peronosporeae	Peropodes

Údaje o textu
Titulek:	Peronosporeae
Autor:	Ladislav František Čelakovský
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. S. 512. Dostupné online.
Licence:	PD old 70

Peronosporeae, řád hub z čeledi řasohub (Phycomycetes). Podhoubí parasituje v nitru rozmanitých živých rostlin suchozemských, rostouc namnoze mezi buňkami hostitele a vysílajíc tu i tam do vnitř jednotlivých buněk krátké větevky jakožto čerpadla c. haustoria. Rozplozování nepohlavní děje se konidiemi, vznikajícími buď jednotlivě z konců stromečkovitě rozvětvené plodní hyfy nebo v řetízkovitých řadách z konce válcovitých resp. kyjovitých, hustě pohromadě stojících vláken plodních (Cystopus). Konidie odpadlé u většiny druhů ve vlhku (na př. v kapce dešťové na listu hostitele zachycené) stávají se sporangiemi, t. j. plasma jejich rozdělí se v několik vířivých výtrusů, jež po uvolnění svém nějaký čas ve vodě sem tam víří, ale pak pohyb svůj ztratí, obalí se blanou a jsou schopny vyhnati klíční vlákno, jež může vrůsti do listu hostitele. U některých druhů rodu Plasmopara z konidií do vody padlých netvoří se již zóospory, nýbrž plasmatický obsah vystoupí z každé konidie v podobě koule, která obklopí se blanou a potom jest schopna vyhnati klíční vak. V rodě Bremia a Peronospora konečně vyskytují se typické konidie, t. j. takové, které za všech okolností vyrůstají ve vlhku toliko v klíční vak (t. j. klíčí), nikdy však nestávají se sporangiemi. Rozplozování pohlav. děje se vejcorody (óogoniemi) a pelatkami (antheridiemi). Kdežto vlákna konidiotvorná nad povrch substrátu vystupují (do vzduchu neb vody) buď jednotlivě skrze průduchy nebo v řadách vedle sebe protrhnutím pokožky (Cystopus), ústrojí pohlavní tvoři se ve vnitru pletiv hostitelových. Jako produkt oplození vzniká v každém óogoniu jen po jednom výtrusu vaječném (óospoře). Óospory vyprošťují se teprve uhnitím okolního pletiva hostitelova a zrušením stěn óogonií a po delším odpočinku (na jaře) buď stanou se sporangiemi, vypustivše obsah, rozdělený v několik zóospor, anebo vyrůstají přímo v klíční vak (klíčí). U některých druhů v perennujících částech hostitelových podhoubí může přezimovati. Parasiti zhusta velmi škodliví, kteří namnoze napadené jimi zelené části rostlin usmrcují, je do hněda neb žluta zbarvují a tvoří na nich buď plísňovité povlaky (řídce stojící strůmkovitě rozvětvené konidiofory), nebo z pod pokožky se provalující lůžka z hustě pohromadě stojících krátkých větevek konidionosných (Cystopus). Napadené části buď tvarem se nemění, nebo jeví hypertrofii. Do řádu P. náležejí rody: Pythium, Phytophthora, Cystopus, Basidiophora, Plasmopara, Sclerospora, Bremia a Peronospora. Druhů k nim příslušných jest asi 90 po celém světě rozšířených. lč.