Přeskočit na obsah

Ottův slovník naučný/Pernklo

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Pernklo
Autor: August Sedláček
Zdroj: Ottův slovník naučný. Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. S. 505–506. Dostupné online.
Licence: PD old 70

Pernklo (též Pernklob z něm. Bärenklau) ze Šenraitu, příjmení starožitné rodiny rytířské německého původu, jež v století XV. do Čech se přistěhovala. Erb: zlatá liška na červeném štítě, klenot též s 3 zel. péry, přikryvadla bílá a červená. Ke konci XV. stol. žil Jiřík, jenž byl r. 1495 pánem na Bezvěrově a r. 1525 s bratrem Hylprantem koupil statek Podmokly. Jiří zemřel po r. 1534. Synové jeho byli Arnošt, Šebestián, Adam a Kunrát, kteří r. 1546 se dělili. Šebestián a Adam dostali Podmokly, ostatní dva Bezvěrov, každý po polovici, ale Bezvěrov r. 1554 prodán. Za to koupil Arnošt v ty časy Štěnovice. Šebestián zemřel ok. r. 1571 bezdětek. Adam koupil r. 1576 Buč a Hrozňovice a zemřel bezdětek teprve ok. r. 1589. Kunrát, jenž žil napřed v Leskovicích, získal ok. r. 1570 Pačejov, byl výběrčím posudného v Prachensku a zemřel r. 1580. A. Arnošt měl z manž. Evy Bechynky z Lažan syny Jana Kryštofa, Smila, Jiříka, Karla a Jindřicha (1573), o jejichž osudech jest málo známo (snad se někteří vystěhovali). Jiří seděl r. 1587 v Tisové a získal před r. 1594 statek Bořikovy. Jan, bratr jeho, prodav Štěnovice držel v l. 1589–1603 Vlčkovice a r. 1615 bydlil ve Velharticích. Jiří, jenž ještě r. 1615 držel Bořikovy, měl syna Arnošta Kryštofa, jenž zavražděn v Praze od Jana Kunráta Chrastského z Chrastu. Jiný snad syn anebo vnuk byl Jan Karel, jenž jsa katolík podržel r. 1622 statek Bořikovy a žil ještě r. 1656. Z této pošlosti snad pocházel Volf Abraham, jenž r. 1628 se vystěhoval. – B. Kunrátovi synové byli Adam, Jan Jindřich, Gedeon a Šebestián, z nichž Adam bydlil na Novém dvoře v Pačejově, Jan a Gedeon v Podmoklech a Šebestián na dílu svém Buči a Hrozňovicích, který r. 1621 nadobro propadl. Gedeon po smrti manž. Alžběty z Hrobčice († 1609) prodav Podmokly, držel pak Rybňany a po Janovi bratru podědil Děkov, oboje mu r. 1623 zabráno. V Touškově žili potom Jan Šebestián (1628) a Kryštof, sice se v Čechách udržela jen pošlost Adama Pačejovského, po němž následoval syn Jan Vilém. Synové tohoto byli Vilém Adam, Ferd. Václav, Maxim. Václav, František Jiří, Jaroslav a Jan Antonín. Skrovný statek Pačejov nemohl býti mezi ně dělen a proto r. 1667 prodán. Vilém seděl v Radoňově, kdež i r. 1681 zemřel, a z manž. Jitky Maxim. z Perglasu měl toliko dvě dcery. Ferdinand měl manž. Dorotu Marii z Neuperka († 1680), jež r. 1668 koupila díl Zbraslavic, k němuž on r. 1672 přikoupil Štipoklasy a druhý díl Zbraslavic, ale onyno r. 1676 prodal. Byl naposled nejv. lejtenantem reg. Kaiseršteinského a zemřel na poč. r. 1686 v Šoproni. Maximilián vyženil r. 1676 statek Mlazovy s Majdalénou Sibylou ovd. Tomkovou roz. Štěnovskou, držel také Bernartice, byl hejtmanem v pluku Kaiseršteinském a zemřel bezdětek. František koupil r. 1670 zadlužený statek Bořikov po n. Janovi Karlovi strýci a zemřel r. 1692. Jaroslav zemřel v mládí, jsa v Horažďovicích pacholetem u hrab. ze Šternberka. Jan Antonín byl kr. polesným v Poděbradech a zemř. r. 1694. Z manž. Estery Benigny z Dobřenic měl dcery a syny Josefa a Ferdinanda, kteří oba pomřeli na vojně a bez dětí, tento r. 1716 u Petrovaradína, onen kdesi na moři v bitvě. a) Ferdinandovi synové byli Jan Volfgang, Jan Petr a Václav Leopold († 1718), za jejichž mládí r. 1689 statek Zbraslavice prodán. Volfgang měl kromě dvou dcer syna Jana Leopolda, jenž slouživ ve vojště byl naposled GFML. a nejvyšším nadpěším a psával se svob. pánem. Zemřel 10. srpna 1746 ve Vlaších odkázav (kromě peněz přiroz. synu Flaminiovi) vše své jmění sestře Johanně ovd. Serrayové s tou výjimkou, aby se vdala za Kryštofa P. nebo jiného z rodiny. b) František měl z manž. Voršily Salomeny z Příchovic († 1703) syny Jana Viléma, Frant. Rudolfa, Ferdinanda Antonína a Václava Maximiliána. Jan ujal Mlazovy, které r. 1717 prodal, a stav se nejvyšším pluku Wallis, zemřel 1. břez. 1722. Bratr jeho Maximilian byl hejtmanem vojenským a zemřel 5. květ. r. 1722, oba bez dětí. Roku 1748 Volfgang Kryštof P. nabyl příslušenství v král. Čes. oženiv se s dotčenou Johankou († 1764), sestrou po generálovi, a byv před tím ve vojenských službách bavorských. Od něho snad pocházel Josef P., jenž zemřel r. 1893 zůstaviv syna Karla žijícího. Členové rodu toho žili ke sklonku XVIII. stol. v Bavořích a žijí tuším posud v jižním Německu. Sčk.