Ottův slovník naučný/Pernink

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Údaje o textu
Titulek: Pernink
Autor: neuveden
Zdroj: Ottův slovník naučný. Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. S. 505. Dostupné online.
Licence: PD anon 70
Heslo ve Wikipedii: Pernink
Č. 3083. Znak města Perninku.

Pernink, Pernik (Bäringen), báňské mě. sto v Čechách nad ř. Bystřicí, v hejtm. a okr. jáchymovském, má 219 d., 2205 obyv. n. (1890), farní kostel Nejsv. Trojice z r. 1714, radnici, 5tř. šk., pš., telegraf, továrny na umělé pletení a vyšívání hedvábím a vlnou a na rukavice, měšť. pivovar, mlýn, ložisko žel. rudy, týdenní a výroční trhy. Hornictví zdejší zaniklo poč. XIX. stol., obyvatelstvo bylo nuceno hledati jiný pramen výživy, proto ujalo se zde krajkářství, rukavičkářství, chov hejlův a kanárů, hudebnictví, od r. 1868 zmohl se průmysl, umělé vyšívání (120 strojů) a výroba konfekčního zboží (4 továrny). P. založen r. 1532, kdy vyzdviženy zde hory na rudu stříbrnou a cínovou. Hornictvím za krátko osada tak se zmohla, že na přímluvu Jindřicha hr. Šlika povýšena na město, obdařena městskými právy a erbem (vyobr. č. 3083.): štít kolmo rozpůlený; pravá polovice červená s hornickými znaky, levá pak zlatá; uprostřed na zeleném trávníku stojí stříbrná věž se stínkami, na jejíž levé straně spatřuje se šplhající medvěd a ve bráně rodinný erb hr. Šlikův. Prolámáním hor bez určitého plánu povstaly časem četné prorvy, strže a kotliny, z nichž nejpodivuhodnější jest kotlina Vlčí a Ledová na západním svahu Blatenské hory (1040 m).