Ottův slovník naučný/Perissodactyla

Ottův slovník naučný
Perisporiaceae	Perissodactyla	Peristaltický pohyb

Údaje o textu
Titulek:	Perissodactyla
Autor:	Václav Sixta
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. S. 486–487. Dostupné online.
Licence:	PD old 70

Perissodactyla, lichoprstí, řád ssavcův kopytnatých, jenž se dělí na tyto čeledi: Hyracotherida, Tapirida, Rhinocerida, Brontotherida, Chalicotherida, Palaeotherida, Hippotherida. Čeledí Hyracotherida připojuje se přímo ke společným praotcům celého řádu, totiž k řádu Condylarthra (Phenacodus). Z čeledi Hyracotherida se vyvinulo dvoje různé pokolení, jednak tapírové (Tapiromorpha) s čeleďmi pravých tapírův a nosorožců (Tapirida et Rhinocerida), jednak ssavci koňovití (Hippomorpha) s čeleďmi: Chalicotherida (Brontotherida), Palaeotherida a Equida. V posledním desetiletí nalezeny byly zvláště v Sev. Americe četné kostry zkamenělých ssavců lichoprstých, dle nichž velmi bezpečně ustanoviti můžeme rodnou příbuznost čeledí vytknutých. Okončiny kopytníkův lichoprstých mají, jakž jméno samo značí, lichý počet prstů; při tom jest vždy střední prst (III.) nejsilnější a osa jeho jest zároveň osou nohy. První prst (palec) (I.) jest vždy zakrnělý, často též pátý (V.). U čeledi koní zakrňuje pozvolna též prst II. a IV., tak že konečně zbývá na noze jen prst třetí (III.), který se silně sesílí, aby mohl vykonati mechanickou práci ostatních čtyř prstů zmizelých, jak to lze viděti u našeho koně. U nejstarších kopytníkův lichoprstých (Condylalthra) jednotlivé články prstů jsou poměrně krátké; avšak u nových rodů těchto kopytníků články prstu třetího (III.) se prodlužují a sesilují, při čemž zvláště třetí článek vyniká délkou i silou. Zároveň s prstem třetím zesílí i prodlouží se třetí kosť záprstní, kdežto druhá a třetí kosť soujmenná zakrní zároveň s příslušnými prsty a jeví se u koně nynějšího jako dlouhé kostěné špejle. První článek prstu jest rozšířen a pokryt kopytem rohovitým; u koní nynějších ze všech bývalých kosti chodidla nohy toliko samojediný dotýká se při chůzi země. Chrup kopytníkův lichoprstých byl původně úplný o 44 zubech. U mladších rodů chybí 1. stolička, tak že jest jen 40 zubův. Mnohé rody však nemají ani špičákův a některé rody ani předních zubův. U rodů starých přední stoličky (praemolares) jsou skladby velmi jednoduché a různé od stoliček pravých (molares). Během vývoje jednotlivých rodů tyto odchylky se ztrácejí. Koruna stoliček (molares) má obrys čtyřúhelníka se 4 hrboly, které u forem nejstarších jsou ještě od sebe odděleny; u nových rodů dva vnější hrboly spojují se v jeden podlouhlý, jenž bývá podél hranou rozpůlen. Sx.