Ottův slovník naučný/Periégésis

Ottův slovník naučný
Peridrom	Periégésis	Periégéta

Údaje o textu
Titulek:	Periégésis
Autor:	neuveden
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. S. 478. Dostupné online.
Licence:	PD anon 70

Periégésis (řec.), vlastně provázení cizincův a ukazování a vysvětlování památek. Odtud nazývaly se p-se spisy, ve kterých byly umělecké památky zaznamenány a popisovány. Literatura periégétická vznikla v době alexandrijské a hlavním jejím zástupcem byl Polemo; velmi důležitým v této příčině jest Pausanias. Zbytky literatury periégétické vydali C. a Th. Müller ve »Fragmenta historicorum graecorum« (Pař., 1841 až 1870, 5 d.) a C. Müller v »Geographi graeci minores« (t., 1855–61, 2 sv.).