Přeskočit na obsah

Ottův slovník naučný/Perak

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Perak
Autor: Ludvík Tošner
Zdroj: Ottův slovník naučný. Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. S. 463. Dostupné online.
Licence: PD old 70

Perak nebo Perah (t. j. stříbro), malajský stát pod angl. protektorátem, na záp. pobřeží poloostrova Malaky, mezi 50° 50' až 3° 45' s. š., mezuje na s. s územím Keddach a Patani, na v. Kelantan a Pahang, na j. Selangor a na z. s úžinou Malackou a na dvě anglické enklavy, Wellesky a Dinding, délka jeho činí 225 km, šířka 150 km, břehy jsou dlouhé 145 km, plocha měří 20.720 km2. Povrch země prostoupen jest 3 horskými pásy rovnoběžnými s mořem a dosahujícími výše 1000–1800 m, z nichž první táhne se mezi mořem a údolím řeky P. a pne se v Gunong Bubu do výše 1722 m, druhý odděluje údolí řeky P-u od jeho přítokův a má výši 1050 m (Gunong Meru) a konečně třetí táhne se na vých. hranici státu jako rozvodí úžiny Malacké a zál. Siamského do výše 1892 m (Gunong Radža). Všecky tyto hory skládají se z hornin vyvřelých, údolí pokryta jsou říčním alluviem, pouze osamělé pahorky jsou vápencové. Z četných řek nejdůležitější jest P., dl. 110 km a splavná na 60 km, dále ř. Larut, Muda, Sunghi-Bernam a j. Podnebí jest z celého poloostrova nejpříznivější, doba dešťů trvá od září do února, doba sucha od března do srpna, teplota pohybuje se po celý rok téměř jen mezi +24° až 36°C, průměrná teplota denní jest +30,5°C a noční +21°C, výška ročních srážek 300–400 cm). Květena země jest velmi bohata, nalézáme zde téměř všecky druhy dříví stavebního a truhlářského, strom gutaperčový, palmu kokosovou, banán atd. Půda však jest dosud málo vzdělána jednak následkem netečnosti obyvatelů, jednak pro nerostné bohatství, které jejich činnost vábí spíše. Pěstuje se rýže, káva, ovoce, zeleniny, koření atd., ale vše v malém množství a špatné jakosti. Zvířena neliší se od fauny ostatního poloostrova. Obyvatelů jest 298.000 (1899), t. j. 15 na 1 km2, a jsou to Malajci, Číňané a přistěhovalci z britské Indie, zvaní Kling, kromě toho asi 6000 domorodých kmenů Semang a Sakai, kteří bydlí v horách na v. Hlavním bohatstvím země jsou užitečné nerosty, zvláště železo, zlato a cín, jejichž výtěžek roční dosahuje až hodnoty 40 mill. K a jejichž těžením zaměstnává se do 70.000 osob. Obchod jest velice čilý, dovoz činí do 24 mill. K a vývoz do 39 mill. K, dováží se rýže, bavlněné zboží, tabák, opium a ryby, vyváží se cín, koření, gumma atd., železnice měří 130 km. Tšr.