Ottův slovník naučný/Penthièvre

Ottův slovník naučný
Pentheus	Penthièvre	Pentimenti

Údaje o textu
Titulek:	Penthièvre
Autor:	Ludvík Tošner
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. S. 458. Dostupné online.
Licence:	PD old 70

Penthièvre [pa͡ntjévr], dříve jméno franc. hrabství resp. vévodství, které bylo částí Bretagně a tvoří dnes v podstatě střed frc. depart. Côtes-du-Nord. Sídelním městem bylo Guingamp, nejdůležitější města pak Lamballe, do r. 1420 také město sídelní, Moncontour, Quintin a La Roche-Derrien. P. obklopovalo území Saint-Brieuc, které bylo majetkem biskupským. Za Meroveovců P. nazývalo se Domnonée, jméno P. objevuje se r. 1034, kdy bylo vyloučeno z Bretagně na prospěch syna vévody Bohumíra I. a mělo titul hrabství až do vlády Karla IX. R. 1337 Johanka, dcera vévody Guya Bretaňského, přinesla je věnem hraběti Karlu z Blois, nároky této hraběnky pak způsobily krvavou válku o bretaňskou posloupnost v l. 1341–1364. Později P. sňatkem připadlo rodinám Brosse a Lucemburk, r. 1659 povýšeno na vévodství, které však brzy odúmrtím připadlo koruně. Ludvík XIV. vévodství P. obnovil a daroval svému levobočku, hraběti z Toulousu, jehož syn, Ludvík z Bourbonu-P., zemřel bez mužských potomků, dcerou svojí však, manželkou vévody z Orléansu zv. Egalité, stal se dědem krále Ludvíka Filipa. Titul vévody z P. má dnes Petr, syn vévody Františka z Joinville (* 4. listop. 1845). Tšr.