Ottův slovník naučný/Pellagra

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Pellagra
Autor: Emerich Maixner
Zdroj: Ottův slovník naučný. Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. S. 429. Dostupné online.
Licence: PD old 70

Pellagra (z řec.), lombardské malomocenství, chronická otrava uzpůsobená nezdravou pokaženou kukuřicí, hlásící se charakteristickou vyrážkou kožní, velkým úpadkem sil a choromyslností. Onemocnění to vyskytuje se v některých krajinách ital. (v Lombardsku a Piemontě), jižních krajinách francouzských a i ve Španělsku. - P. počíná vyrážkou na hřbetu. ruky, podobající se do jisté míry růži, která pozvolně se šíří na veškeré horní končetiny a trup. V dalším postupu asi po roce dostavují se prvé jevy nervové: bolest hlavy, velká zemdlenost a schvácenost a posléz i slabost dolních končetin; k úkazům těm druží se závrati, záchvaty připodobňující se epileptickým, melancholická depresse, hallucinace, tupost duševní a posléz hotová blbost. Při tom zjevují se záněty ústrojí zažívacích a setrvačné průjmy; nemocný značně zhubne a posléz upadá ve vodnatelnost. Choroba trvá průměrem asi 5 let, ohledání mrtvol zjevuje mimo rozmanité zánětlivé změny zažívacích ústrojí a plen mozkových i mišních změkčení mišní bílé hmoty. Mx.