Ottův slovník naučný/Pešťská župa

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Údaje o textu
Titulek: Pešťská župa
Autor: neuveden
Zdroj: Ottův slovník naučný. Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. S. 597. Dostupné online.
Licence: PD anon 70
Heslo ve Wikipedii: Pest (župa)

Pešťská župa (Pest-Pilis-Solt-Kis-Kún) v Uhrách leží mezi Dunajem a Tisou, hraničí na severu se župou novohradskou, na sev.-vých. s hevešskou, na vých. jász-velkokumánsko-szolnockou, na jihu bačsko-bodrožskou a baraňskou, na západě tolnaňskou, bělehradskou, komárenskou a ostřihomskou, má 14 okresů soudních, 6 měst se zřízeným magistrátem a dvě města municipální, zaujímá 12.605,25 km2 s 1,224.724 ob., z nichž jest 57.526 Slováků, 10.703 Srbů, 1852 Chorvatů, 319 Slovinců, 147 Rusínů, 927.479 Maďarů, 206.342 Němcův a 19.157 rozlič. národností; dle náboženství 799.968 řím.-kat, 3337 řecko-kat., 5929 řecko-vých. církve, 78.163 evang. vyznání augšpurského a 205.812 reform. a 182.898 židův (1890). Hl. městem župy je Budapešť. Župa je na severu poněkud hornatá (Pilišské pohoří), na jihu jsou jen vyvýšeniny Novohradského pohoří, jinak je župa nepřehlednou rovinou podél levého břehu Dunaje s velikými písčinami a močály. Vedle Dunaje (který tu tvoří několik ostrovů) a Tisy zavlažují župu Zaďva s Galgou, Rákoš, Hajta a Malý a Veliký Tapio. Podnebí jest velice rozdílné, v horách zdravé, v dolinách méně zdravé; v létě panují veliká vedra, ale noci jsou studené. Půda, zejm. okolí Kalocse, úrodná. Lesy větší jsou jen na severu. Z plodin nejvíce rodí se zde pšenice, kukuřice, proso, melouny, brambory, řepa, výborné víno (v okolí Pešti), konopí a tabák, z živočichů jsou tu ryby, zvěř, hovězí dobytek, prasata, stáda ovcí (v okolí Kečkemétu). Hlavním zaměstnáním obyvatelstva je zemědělství, dobytkářství a vydatný lov ryb na Dunaji a Tise. Průmysl obmezuje se jen na hl. město Budapešť.