Ottův slovník naučný/Pešík

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Údaje o textu
Titulek: Pešík
Autor: August Sedláček
Zdroj: Ottův slovník naučný. Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. S. 591–592. Dostupné online.
Licence: PD old 70

Pešík z Komárova, příjmení staročeské rodiny vladycké, která si křestné jméno Pešík (Petr) obrala za rodové. Původiště Komárov u Hořovic; erb: na červ. štítě stříbrná noha obrněná, v koleně ohnutá. Bohuslav r. 1263 připom. snad byl jejich předek. Za Karla IV. žili Bohuslav, Bohuněk a Štěpán (Štech), bratří z Komárova (1358 atd.), a Štěpán, Přibík, Jiřík a Bohuslav, br. z Mrtník (1358 atd.). Štech přečkav bratří zemřel r. 1377. Synem jeho snad byl Pešík (1388–1405, † j. 1407), jenž napřed hospodařil s Otíkem otčimem a činil dobrodiní kostelům. Kunata, syn Pešíkův (1408 atd.), bránil se r. 1420 s katolíky na Vyšehradě a tu padl. Synové jeho byli Mikuláš (1437), Pešík (1437–70) a Boheš (1437 až 1476), kteří drželi také Spálené Poříčí a Svojšice u Chrudimě. Pešík byl muž ve vojenských věcech zběhlý a Boheš obdaroval františk. klášter u sv. Jana v Brně. Pešíkovi synové byli Kunata a Jan. Onen byl pán vzácný, králi Vladislavovi pro služby prokazované milý, který proto přibrán k rozličným jednáním veřejným a r. 1509 obdržel hrad Valdek. S manž. Kateřinou dal tvrz komárovskou znova vyzdvihnouti; když Jan, bratr jeho, jenž byl hejtmanem na brněnském hradě, zemřel, daroval 150 zl. do kláštera sv. Jana v Brně (Hrady, VI., 198). Skrze potomky těchto bratří povstaly dvě pošlosti. A. Pošlost Valdecká: Synové Kunatovi byli Jan, Václav, Petr a Jindřich, kteří se oddělili napřed od bratrance Jana pustivše mu Komárov a zůstavivše si Příbram (r. 1513 od krále zastavenou), Valdek a Jince. Při dělení (asi r. 1520) Jan obdržel Valdek, Petr Radnici, Václav Jince, Jindřich Příbram a každý některé vesnice od panství příbramského. Jindřich zemřel nejdříve bezdětek a jeho čásť Příbramě dědili bratří Jan a Petr, z nichž tento bezdětek zemřel. a) Václav Jinecký zemřel před r. 1549 zůstaviv syna Mikuláše, jenž sloul r. 1602 nejstarším a tehda Jince prodal. Měl jedinou dceru Kateřinu vdanou za Ctibora Malovce z Chýnova. Jan Valdecký z trojího manželství měl drahně děti, z nichž některé v mládí pomřely. Nejstarší syn Kunata padl v Uhrách bojuje s Turky. Synové Šebestián Kunata a Kryštof dědili r. 1563 statek Hoštice po Kunašovi, bratru matky jejich Doroty z Kraselova, Kunata s Kryštofem získali kromě toho Všeradice, které Kunata r. 1574 prodal, pustiv r. 1572 také Hlažovice. Šebestián dostal při dělení Hoštice. Kunata byl ženat s Annou Cetenskou z Cetně, která r. 1583 po otci zdědila statek Zerčice. Ten pak (1585) se dostal šesti jeho dcerám. Jediný jeho syn Jiří Bohuslav zemřel v mládí. Kryštof držel příbramské vesnice k Valdeku a Bezdědicům a zemřel ok. r. 1586. Šebestián měl z manž. Salomény z Kokořova několik synův a dcer. Nejstarší syn Jan Kunaš cestoval ok. r. 1588 do Svaté země a padl v Uhrách. Otce přečkal, tuším, jediný Petr, jenž se uvázal v Hoštice. Týž propadl r. 1622 vše své jmění, odešel ze země a sloužil r. 1631 Sasům. Manželka jeho Sibyla, roz. Hradišťská z Hořovic, podržela statky své, které se po ní dostaly dcerám Anně Saloméně (pak vdané 1. Rossauové, 2. Zejberkové) a Elišce Lidmile (pak vdané Loubské), oné Přečinov, této Žďár. b) Kryštof zůstavil statky Valdek, Bezdědice a Podluhy synu Václavovi, jenž r. 1623 statek Podluhy s Valdekem propadl, ale přece Bezdědice po. držel, jež r. 1631 prodal Kateřině Malovcové z Komárova. Spravedlností otcovských domáhal se r. 1658 syn Jan Litvín, o jehož ostatních osudech nic známo není. – B. Pošlost Komárovská měla počátek od Jana purkrabě brněnského, jehož syn Jan mladší od bratrancův obdržel Komárov na díl. Týž zemřel před r. 1549 zůstaviv syny Bořivoje a Adama, z nichž tento jsa na rozumu nedostatečný zůstával při svém bratru. Onen zemřel po r. 1567 zůstaviv nezletilé syny Jana a Jiříka, kteří r. 1574 dosáhli let. Jan ujal Komárov zapsav bratru za díl 5250 kop, avšak po Janově smrti Jiřík dotčený statek koupil (1586) a do smrti držel. Zemřel r. 1601 a pochován v kost. mrtnickém. Komárov zadlužený prodán potom k dobrému sirotků Bořivoje, Zdeňka, Šebestiána a Kryštofa. Bořivoj koupil ok. r. 1615 Údraže, které držel asi do r. 1635. Šebestián byl r. 1624 mezi odsouzenými, ale nic neměl; teprve r. 1637 zakoupila se manž. jeho Lidmila Rozina roz. Čejkovna z Olbramovic v Unhošti. Kryštof ujal se země, sloužil nepříteli a r. 1635 padl. Také sestra jeho Marie vystěhovala se a žila do smrti († 1638) v Perně. Roku 1712 zemřel Karel P., bezpochyby potomek některého z předešlých, v osadě sv. Štěpána v Praze. Sčk.