Ottův slovník naučný/Paysij

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Paysij
Autor: Konstantin Jireček
Zdroj: Ottův slovník naučný. Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. S. 371–372. Dostupné online.
Licence: PD old 70

Paysij, první buditel národa bulharského (*ok. 1720 v eparchii samokovské). Stal se duchovním a mnichem na Svaté Hoře Athonské. Posléze byl proigumenem kláštera Chilandarského, kdežto starší bratr jeho Lavrentij tam zastával hodnost igumena. Roku 1758 pobyl v Chilandaru mladý srbský historik Rajić, jehož rozmluvy asi byly P-ovi jednou z pobídek zabývati se dějinami vlastního národa. Když chilandarský archimandrita Gerasim na cestě k Srbům v jižních Uhrách zemřel, vyslán pro jeho věci a peníze proigumen P., který je v květnu 1761 přejal od srbského arcibiskupa Pavla Nenadoviće (listinu viz v Jagićově »Archivu«, díl 22, str. 620, se snímkem podpisu P-ova). Navrátiv se P. opustil Chilandar, v němž byly spory o dluhy a peníze, a přenesl se do kláštera Zogratského. Tam r. 1762 dokončil svou knihu Istorija slavenobolgarska o narodach i o carěch i o svjatych bolgarskich. Užil k ní Orbiniho a Baronia v ruských překladech, některé spisy řecké a bulharské, národní tradice atd.; hlavní tendence knihy byla vlastenecká, probuzení národního vědomí bulharského poukázáním k slavné minulosti. Další osudy P-ovy nejsou známy. Víme jen, že r. 1765 byl v Kotli, kde historii jeho přepsal pop Stojko, pozdější biskup Sofronij Vračanský, druhý buditel Bulharův. Kronika P-ova kolovala v četných přepisech a záhy rozmnožována přípisky a přídavky. Vznikla i nová zpracováni, hlavně »Istorija v kratcě o bolgarskom narodě slavenskom«, kterou r. 1792 sepsal jeromonach Spiridon, rodilý z Gabrova, tehda žijící v klášteře Njamci v Multanech (vyd. V. Zlatarski ve Srědci r. 1900). Poslední zpracování je»Carstvennik«, který r. 1844 vytiskl v Budíně Christaki Pavlovič Dupničanin. Vydání kroniky P-ovy: od plukovníka A. V. Longinova poprvé v Lublině (1885), po druhé v »Zapiskách histor. společnosti« v Oděsse (d. 16, 1893), od M. Moskova v Trnově (1893), nejlepší od A. Teodorova v Plovdivě (1898). Hl. články o P-ovi: od M. S. Drinova v Period. Spisanii Brailském, sv. 4. (1871) a Sofijském, sv. 19.–20. (1886), od A. Teodorova v »Bulh. Pregledu«, 1896, únor (s přehledem literatury) a o pokračovatelích P-a od V. Zlatarského v Period. Spisanii, sv. 59 (1889). KJk.