Ottův slovník naučný/Pavlograd

Ottův slovník naučný
Pavlodar	Pavlograd	Pavlov

Údaje o textu
Titulek:	Pavlograd
Autor:	Ludvík Tošner
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. S. 356. Dostupné online.
Licence:	PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Pavlohrad

Pavlograd, új. město rus. gub. jekatěrinoslavské, 4 km od ř. Samary na železnici Lozovo-Sevastopolj, má 18.872 obyv. (1897), mezi nimi 4970 židů, 3 chrámy, chlapecké a dívčí progymnasium, školu újezdnou, 3třídní měšťanskou, dívčí a židovskou, 2 nemocnice, 7 parních mlýnů s roč. výr. za 1 mill. rub. a jest důležitým střediskem rozsáhlého obchodu s obilím a moukou. Jsou zde 3 výr. trhy s obratem přes ½ mill. rub., městská obecní banka, kommissionářství azovskodonské a mezinárodní banky. P. vznik r. 1779 a zalidněn byl hlavně Potěmkinem. – Pavlogradský újezd zaujímá severní čásť gubernie v rozloze 8831 km² a tvoří celkem rovinu, sklánějící se k sz. a prostoupenou na j. i s. pásmem nevysokých pahorků. Půda jest černozemní, hlavní řeky jsou Samara a Orelj. Obyvatelů jest 257.486 (1897), mezi nimi 10.560 židův, osad 246, chrámů pravoslavných 52, klášter 1, škol 124 se 7022 dětmi, kdežto 22.536 dětí školou povinných školy nenavštěvuje. Hlavním zaměstnáním obyvatelů jest orba a chov dobytka. Pěstuje se pšenice, ječmen, žito, proso, len, brambory, konopí, kukuřice, pohanka, oves, hrách, čočka a boby. Dobytka jest (1895) 48.875 koní, 69.130 skotu, 257.970 ovcí, 32.911 vepřův a 3051 koza. Průmyslových závodů je 69 s roč. výr. za 860.000 rub., z nichž hlavní jest 10 parních mlýnův a továrna na těstové zboží. Obchodů jest 994 s roč. obratem přes 5½ mill. rub., hlavním předmětem obchodu jest obilí, jež vozí se hlavně po železnici Lozovo-Sevastopoljské, kromě níž vedou újezdem ještě 3 silnice obchodně dosti důležité. Tšr.