Ottův slovník naučný/Paulownia

Ottův slovník naučný
Paulmy	Paulownia	Paulsdorf

Údaje o textu
Titulek:	Paulownia
Autor:	Josef Dědeček
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. S. 339–340. Dostupné online.
Licence:	PD old 70

Paulownia Sieb. et Zucc., rod rostlin pyskokvětých z čel. krtičníkovitých (Scrophulariaceae) a podčel. želvnicovitých (Cheloneae), rostoucí jediným druhem P. imperialis Sieb et Zucc. v Japanu a pěstovaný tu onde i v sadech evropských. P. jest strom as 10 m vys., Catalpě (v. t.) podobný avšak s listy většími, vstřícnými, srdčitovejčitými, poněkud 3laločnými, zakončitými, na líci jemně pýřitými a na rubu kosmatými. Květy mají kalich kožovitý, zvonkovitý, 5klaný, korunu o 5 stejných lalocích nálevkovito-zvonkovitou 2pyskou, růžově fialovou, uvnitř hnědě tečkovanou a označenou dvěma sírožlutými proužky, 2 mocné uzavřené tyčinky a semeník s uťatou bliznou, z něhož se vyvinuje vejčitá dřevnatá 2pouzdrá a 2chlopní tobolka s mnohými drobnými křídlatými semeny. Květy, jejichž pupeny již koncem předchozího léta se nasazují a jejichž libovonné koruny až 5 cm délky dosahují, skládají veliké přímé konečné okolíkovité laty, rozvíjející se při mírných zimách již v dubnu a květnu. Proto trpí často mrazem jako celý strom, jenž někdy až k zemi hyne, ale opětně vyhání bujné, rychle rostoucí odnože a lupeny až 45 cm v průměru měřící. Proto v Čechách obvazuje se na zimu slamou. Děd.