Ottův slovník naučný/Patrologie

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Údaje o textu
Titulek: Patrologie
Autor: František Vacek
Zdroj: Ottův slovník naučný. Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. S. 329–330. Dostupné online.
Licence: PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Patrologie

Patrologie (z řec.) jest pomocná věda bohoslovná odnášející se k životu, spisům a učení sv. otců a církevních spisovatelů. Vědecký úvod do studia spisů patristických sluje p. obecná, historie starověké církevní literatury p. speciální. Co se tkne časové hranice starověku, novější patrologové přestávají u Řeků na sv. otci Janu Damašském († asi 754), u latiníků na sv. otci Řehoři Vel. († 604). Otcem p. jest sv. Jeronym, jehož spis »De viris illustribus« zavírá v sobě dějiny křesťanské theologické literatury až do r. 392. Pokračovatelé jeho byli: Gennadius Marseillský, Isidor Sevillský, Ildefons Toledský († 667) a j. K vědecké výší p. povznesla se teprve v novém věku popudem humanismu a protestantské reformace. Mezi přední pěstitele její z XIX. stol. počítati jest Fesslera, Alzoga, Nirschla, Bardenhewera Harnacka, Krügra. Vac.