Ottův slovník naučný/Patriciové

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Údaje o textu
Titulek: Patriciové
Autor: Josef Miroslav Pražák, neuveden
Zdroj: Ottův slovník naučný. Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. S. 326. Dostupné online.
Licence: PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Patricius

Patriciové (patricii, z lat. patres), v nejstarší době obce římské jediní plnoprávní občané. Jen oni měli právo konati službu vojenskou, právo hlasovací, právo voleni býti na úřady státní, vcházeti v pravoplatné občanské sňatky manželské, právo na důstojnosti kněžské a účastenství v kultu státním. Dělili se ve tři kmenové (tribus): Ramnes, Tities a Luceres. Každá z těchto tribuí skládala se z 10 kurií, každá kurie z 10 rodů (gentes), rody pak z jednotlivých rodin (familiae). Vedle p-iů, nehledíc k otrokům, byli v obci římské chráněnci (clientes), příslušející k jednotlivým rodům p-iů, kteří zase byli jejich patrony, a plebejové, občané osobně sice svobodní, ale bez práv politických, bez aktivního práva volebního (ius suffragii v comitiich kuriátních) i bez passivního (ius honorum). Jen p. tvořili národ (populus). Touto protivou mezi právy p-iů a plebejů patriciát nabyl významu privilegované šlechty rodové, proti jejímž výsadám bojovali plebejové houževnatě a úporně. Boj tento vyplňuje více než dvě století vývoje Římské republiky a skončil se vítězstvím plebejů, kteří r. 300 př. Kr. byli politicky na roven postaveni p-iům. – Dle římské tradice byl počet rodů patricijských ještě za doby královské rozmnožen přibráním rodů nových, které sluly: Ramnes, Tities, Luceres secundi (posteriores). Avšak přes to počet jejich klesal, zvláště války občanské je zdecimovaly, tak že na konci republiky nebylo prý rodin patricijských více než 50. Proto Caesar a Augustus hleděli tomuto nedostatku odpomoci tím, že přibrali nové rody mezi p-ie, a od té doby propůjčení patriciátu pokládáno za vyznamenání císařské. Od doby Konstantina Velikého udílen byl titul »patricius« jednotlivým osobám a značil hodnost bezprostředně za konsuly. Pk.

Ve středověku nazývali se p. přední rodiny měšťanské, které si osobovaly právo k jistým úřadům a hodnostem.