Ottův slovník naučný/Patina

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Údaje o textu
Titulek: Patina
Autor: neuveden
Zdroj: Ottův slovník naučný. Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. S. 320. Dostupné online.
Licence: PD anon 70
Heslo ve Wikipedii: Patina

Patina (lat. aerugo nobilis, ital. verde antico) slove zvláštní zelenavá, modravá nebo modrozelená, trochu lesklá povlaka, jež tvoří se působením vzduchu a vlhká na povrchu předmětů měděných a bronzových, měníc jejich barvu a vzhled a chráníc je před dalším působením vzduchu. Je to zásaditý uhličitan měďnatý a vyskytuje se zejména na antických předmětech bronzových, ač tvoří se i na bronzech nových v čistém vzduchu, kdežto bronz. sochy ve měst. vzduchu vlivem sazí, prachu atp. mají p-nu černou. Modravý nádech p-ny antické pochází od půdy, v níž předměty po dlouhý čas ležely. Kdežto dříve mělo se za to, že příčinou hladké, málo lesklé a průsvitné p-ny jest hladké zpracování kovu, seznalo se nyní, že p. jest vůbec vlastností každé dobré litiny bronzové, ať již její povrch je zvlášť ještě uhlazen (ciselován) nebo není. Jen že na některých smíšeninách kovových tvoří se rychleji a silněji a v té příčině působí pro p-nu nepříznivě přísada zinku a arsénu. Poněvadž p. dodává sochám a jiným předmětům kovovým zvláštního pěkného vzhledu, ale k vytvoření jejímu pouhým působením vzduchu a vlhka je potřebí dlouhého času, vyskytly se záhy pokusy přivoditi p-nu způsobem umělým (patinování); také proto, aby předměty patinované zdály se starými. Již staří kovolijci zkoušeli pokrývati svoje výrobky p-nou zelenavou nebo nahnědlou, rovněž za doby renaissance bývalo patinování obyčejem a nověji podařilo se to zvláště francouzským továrníkům bronzů, jako Barbédiennovi. Japanci, Číňané a Indové patinují bronzové předměty do hněda, červena i do zlata. P. soch ve městech vyvolává se také tím, že sochy občas myjí se mydlinami a potom natírají olejem, u předmětů menších urychluje se natíráním kyselinami a roztoky solí, jakož i rostlinnými šťavami, nejobyčejněji tak, že bronz dobře očištěný ponoří se do rozředěného octa a po několik neděl vystaví se vlivu vlhké kyseliny uhličité; také se kartáčuje bronz několikráte roztokem 4,5 dílů salmiaku, 1 dílu soli šťavelové v 94,5 dílu destillovaného octa. Patinování takového užívá se také hojně k falšování a imitaci antických předmětů kovových. Při p-ně jest vezdy věcí hlavní, aby byla pravou, t. j. nikoli nanesenou voskovými a lakovými barvami, jako u mnohých moderních bronzů francouzských a italských. P. slove také zvláštní hnědožlutý nebo zlatohnědý nádech starých staveb a předmětů mramorových; touto p-nou vyniká zvláště mramor pentelický, z něhož je stavěn Parthenón na akropoli athénské a j. Ve smyslu přeneseném jest p. tolik co podstatný znak pravé starožitnosti.