Ottův slovník naučný/Patentní právo

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Údaje o textu
Titulek: Patentní právo
Autor: Josef Sládeček
Zdroj: Ottův slovník naučný. Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. s. 314–315. Dostupné online.
Licence: PD old 70

Patentní právo je souhrn veškerých právních předpisů, kterými dopodrobna se stanoví, za kterých okolností a s jakými účinky t. zv. vynálezci uděluje se patent. Udělení patentu je do jisté míry monopolem vynálezce vyráběti předmět svého vynálezu po určitou dobu samostatně (s vyloučením jakékoli konkurrence, srv. Duševní majetek). Odůvodněnost p-ho p-v byla v začátku, jakož i v minulém století zhusta popírána, později však proniklo všeobecné mínění, že moderní industrie nezbytně má potřebí ochrany patentu. Tak zejména Švýcarsko, které nejdéle postrádalo patentního zákona, přijalo rovněš ochranu patentní (zákonem z 29. čna 1888). Nový rak. zákon patentní z 11. led. 1897 č. 30 ř. z. liší se od zákona privilejního z 15. srpna 1852 č. 184 ř. z. podstatně novotami těmito: 1. že novota patentu má býti z moci úřední zkoumána; 2. k udělení patentu zřízen jest zvláštní úřad pod jménem úřadu patentního; 3. že chrání vydatněji nejen vynálezce proti nezákonité konkurrenci, ale i obecenstvo proti vynálezci, který zneužívá svého monopolu ke škodě veškerenstva.

ad 1. O novotě vynálezu obsahuje ustanovení § 3 pat. zák. Zvláštní zmínku třeba učiniti o ochraně, kterou poskytuje patentní zákon v § 5 osobám nalézajícím se ve služebném poměru (§ 5. odst. 4 a 6 pat. z.). Doba trvání patentu stanovena jest nejdéle na 15 let (§ 14 pat. zák.). Poplatek za prvý rok činí 20 zl., za patnáctý 340 zl., úhrnem za 15 let 1965 zl. (§ 114 pat. z.). Mimo to třeba platiti ještě zvláštní manipulační poplatky (§ 14, § 114 odst. 7, § 115, § 116 pat. z.). Výjimečně mohou chudí vynálezcové žádati za udělení práva chudých (§ 114, odst. 9, § 118 pat. zák., jakož i min. nař., které v této věci dne 15. září 1898 č. 163 ř. z. bylo vydáno). Ze zásady § 8 p. z. o monopolu vynálezcově nastává výjimka ve prospěch t. zv. předchozího uživatele (§ 9 p. z.). Rovněž vojenská správa může za výjimečných okolnosti právo vynálezcovo učiniti illusorním (§ 10). I zásada občanského práva o vyvlastnění (§ 365 o. z.) došla uznání v § 15. pat. sák. Výjimečně může býti patent odňat, když jeho vlastník opomine provozovati řádně vynález v tuzemsku (§ 27 p. z.). Obsah p-ho p-va lze vykonávati buď vlastní výrobou, buď prodejem patentu neb udělením licence, nebo zastavením (§ 18–20 pat. z.). Majetník mladšího patentu může žádati majetníka patentu staršího za poskytnutí nucené licence. Důvody zániku patentu obsahuje § 26 pat. z. Výjimečně může býti patent prohlášen za neplatný (§ 28 pat. z.), aneb může nastati odřeknutí z důvodu § 29 pat. z.

Patenty rozeznávají se: a) patenty hlavní (§ 4 pat. z.); b) patenty dodatečné (§ 4 odst. 2 pat. z.); c) patenty odvislé (§ 30 a § 4 odst. 3). Patent dodatečný může, když hlavní patent byl vzat zpět, prohlášen byl neplatným, anebo když naň bylo resignováno, učiněn samostatným patentem na takovou dobu, po kterou mohl trvati patent hlavní (§ 14 odst. 2 pat. zák.). Zvláštní ochrany požívají vynálezy po čas výstav, ačkoliv nebyla podána žádost za udělení ochrany patentní po čas trvání výstavy (§ 6 pat. z., min. nař. z 15. září 1898 č. 164 ř. z.).

ad 2. Udílení patentu a veškerá agenda patentní je převedena na patentní úřad (§ 33 pat. z.), který má své sídlo ve Vídni. Členové jeho jsou stálí (státní úředníci mající jednak příslušné vzdělání právnické, jednak technické). K těmto řadí se dočasně volení členové a mimo to je příslušný personál manipulační (§ 34, § 35 pat. z.). U patentního úřadu bylo zavedeno trojí oddělení: 1. přihlašovací; 2. stěžovací; 3. zrušovací (§ 30 a 36 pat. z., min. nař. z 15. září 1898 č. 157). Mimo to působí konečně patentní soudní dvůr jakožto odvolací stolice proti konečným rozhodnutím oddělení zrušovacího (§ 41 pat zák.; podrobnosti v min. nařiz. z 15. září 1898 č. ř. z. 158). Formální postup při vymáhání patentu je tento: Vynálezce nebo jeho případný zástupce sepíše žádost. K této žádosti připojí t. zv. patentní popis dvojmo, patentní nákres dvojmo a zašle žádost s 10 zl. resp. 20 K patentnímu úřadu. Pakliže nevykazuje žádost žádných formálných vad a patentní úřad shledá, že vynález je skutečné nový, nařídí uveřejnění v patentním listě. Shledá-li referent, že žádost má formální vady, že novota vynálezu je sporná, oznámí se žadateli tyto nedostatky a dá se mu obyčejné 30denní lhůta k vyjádření (§ 48 až 56 pat. z.). Tou chvílí, kdy patentní přihláška došla patentního úřadu, patent požívá priority (§ 54 pat. z.). Tou chvílí, kdy bylo usneseno uveřejniti přihlášku v patentním listě a vyložiti ji veřejně, vynález požívá t. sv. provisorní ochrany (§ 57 odst. 1 pat. z.). Proti zamyšlenému udělení patentu možno podati do dvou měsíců písemně odpor (§ 58). Byl-li již patent pravoplatně udělen, může dodatečně býti zavedeno řízení odpůrčí ve smyslu § 27, 28, 29 pat. z. Řízení toto popsáno jest v § 67–94 pat. z.

Důležitou součástkou moderního zařízení patentního úřadu jest t. zv. patentní rejstřík, do něhož zanášejí se všechny právně důležité okolnosti od vzniku až do zániku patentu § 12, 45 a min. nař. z 15. září 1898 č. ř. z. 157 § 12 čís. 2). Úspěšná činnost patentního úřadu dochází svého výrazu v úředním orgánu pojmenovaném »Patentní list« (S 44 pat. z.).

Chvalně sluší vytknouti, že nový patentní zákon zastupování ve věcech patentních ponechal toliko patentním zástupcům, § 43. Sem náležejí advokáti, úředně autorisovaní soukromí technikové, patentní zástupci (dosud: držitelé patentních kanceláří) a finanční prokuratura. Patentní zákon žádá od patentních zástupců zvláštní vědomosti tomuto oboru přiměřené, § 47 pat. z. (Podrobnosti v min. nař. z 15. září 1898 č. 161.)

ad 3. Vlastník patentu je chráněn ve svých nárocích proti nereelní konkurrenci trestním soudem, jestliže někdo vědomě zasahuje do jeho práva (§ 97); podobné činění je prohlášeno přečinem. Mimo to § 105 pat. zák. dává vynálezci právo žádati za povolení prozatímních opatření pro ten případ, když je odůvodněno, že někdo způsobem trestným v budoucnosti by mohl ohrožovati práva vynálezcova (§ 105 pat. z.). Proti jinému zasahování může vynálezce vystoupiti se žalobou civilní (§ 96 pat. z.). Žaloby takové náležejí před soud obchodní. Má-li někdo pochybnost, zdali by výrobou nějakého předmětu nezasahoval do práv nějakého vynálezce, může žádati na patentním úřadě u oddělení zrušovacího, aby mu bylo vydáno rozhodnutí, že zamýšlenou výrobou nebudou dotčena práva z určitého patentu i s příslušným patentovým dodatkem (§ 111 pat. z.). Proti bezdůvodnému osvojování si patentu poskytuje ochranu § 113 pat. z. Nový pat. zákon byl doplněn ministerskými nařízeními z 15. září 1898 č. 156–164; tato minist. nařízení doplňují patentní zákon po stránce administrativní.

Literatura: Beck, Das österreichische Patentrecht (Berlín, 1893); t. Das neue österreichische Patentrecht (Vídeň, 1897); Seligsohn, Patentgesetz und Gesetz betreftend den Schutz von Gebrauchsmustern; Pouillet, Traité théorique et pratique des brevets d´invention (Paříž, 1889); Lawson, The law and practice under the patents, designs and trade marks acts 1883 to 1888 (Lond., 1889); Goldberger, Das neue österreichische Patentrecht (Víd., 1899); Bettelheim, Das Recht des Erfinders (t, 1901); Sládeček, Nové rakouské p. p. (Praha, 1899). Dr. Sládeček.