Ottův slovník naučný/Pastelová malba

Ottův slovník naučný
Pastelín	Pastelová malba	Pasterze

Údaje o textu
Titulek:	Pastelová malba
Autor:	Emanuel Salomon Friedberg-Mírohorský
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. S. 302. Dostupné online.
Licence:	PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Pastel (činnost)

Pastelová malba čili pastelování obrazí vyvolené předměty všeho druhu jako každá jiná malba, jen na rozdíl od ostatních způsobů malířských mokrých suchými válcovitými proutky hlinitými, křídovitými, velmi měkkými a tudíž i snadno lomnými, nejrůznějších odstínů barevných, na papíře velmi draslavém, šedém, šedomodrém nebo šedorudém. Proutky těmi umělec klade do obrysů uhlem lehce naznačených tóny místní širokými čerchami těsně vedle sebe vedenými, místní tóny stínuje a na uhlazení plochy a ustejnění barvy, pak na jemnější splývání přechodů barev a stínů polovičních a temných je tře prstem nebo těrkou (roztěrákem) a konečně nasazuje nejjasnější světla. Proutky lze koupiti hotové, papír, aby byl hodně drsný, hlavně pro předměty v životní velikosti, umělec mnohdy si připravuje sám, přetahuje jej klihem a pak posype světlým pískem druhu nejjemnějšího, prosívaným skrze sítko. Výhody p-vé m-by, pro malé předměty nevalně způsobilé, jsou: náramná rychlost, jemnost ve splývání tónův a možnost začínati a přestávati, kdy člověku libo, v přestávkách jakýchkoli. Vady jsou: choulostivost, neboť barvivo je hebké jako pel na křídlech motýlích, pročež malba musí hned pod sklo a býti úzkostně chráněna před prachem, a nemožnost ustálení, ač prý r. 1841 markýz de Varennes vynašel způsob, jak p-vé m-by ustáliti. Suchý způsob práce této dává mnohým lidem podnět odůvodněný, nazývati p-vou m-bou raději p-vou kresbou. Počátky této malby padají prý do XVI. stol., kdy Leonardo da Vinci jí načrtal hlavy lidské. Později vynikali v ní Jos. Vivien (1657–1735), Rosalba Carriera, kteréžto umělkyni mnozí přičítají vynález p-vé m-by (1675–1757), John Russel (1744–1806), v Čechách Rafael Mengs. Celkem nyní málo užíváno toho způsobu malby, u nás nejvíce Kamil Stuchlík a někdy Ludvík Kuba (v. t.). Hodí se nejlépe pro rychlé studie lidského těla, pro podobizny a zátiší. FM.