PassowFranz, klassický filolog něm. (*1786 v Ludwigslustu v Meklenbursku, †1833 ve Vratislavi). Studoval na gymnasiu v Gothě pod Jacobsem, r. 1804 vstoupil na universitu lipskou, kde působil na něj nejmocněji G. Hermann. R. 1806 prodléval v Drážďanech, kde seznámil se s antikou. R. 1807 stal se gymn. učitelem ve Výmaru, r. 1814 odebral se do Berlína, kde poslouchal přednášky F. A. Wolfa, s nimž záhy vstoupil v bližší styk. R. 1815 jmenován řád. prof. ve Vratislavi, kde působil s nejlepším výsledkem až do své smrti. Nejdůležitější jeho publikací jest zpracování J. G. Schneiderova Handwörterbuch der griechischen Sprache (Lipsko, 1819–1823, 2díly, 2.vyd. 1825, 3.vyd. 1827, jež ve 4.vydání stalo se zcela novým, samostatným dílem, vydaným nyní pouze se jménem P-ovým (t., 1831, 2d., 5.přepracované a rozmnožené vydání opatřili V. Rost, F. Palm, O. Kreussler, K. Keil, F. Peter a G. E. Benseler, t., 1841–57, 2d. ve 4odděleních, 6.vyd. ohlašuje právě W. Crönert). Dále P. opatřil s Pinzgrem nové vyd. B. Hederichova Novum lexicon manuale graeco. lat, et latino-graecum (t., 1825–27, 3d.). O úkolech řecké lexikografie pojednal v programmě: Über Zweck, Anlage und Ergänzung griech. Wörterbücher (Berlín, 1812). Dále sepsal: Grundzüge der griech. und röm. Litteraturgeschichte (t., 1816, 2.vyd. pod názvem: Grundzüge d. griech. u. röm. Litteratur- u. Kunstgeschichte, t., 1829); Die Lehre vom Zeitmaasse d. griech. Sprache (Lip., 1826, 2.vyd. 1827, pojato též do P-ova řeckého slovníku); Initia historiae Romanae litterariae (Vratisl., 1828); Verzeichniss der antiken und modernen Bildwerke in Gyps auf dem akad. Museum für Alterthum und Kunst in Breslau (t., 1832). Z autorů řec. a lat. vydal tyto: Persia (Lip., 1808); Musaia (s něm. překladem, t., 1810); Longa (s něm. překladem, t., 1811); Tacitovu Germanii (Vratislav, 1817, nové vydání opatřil G. Bredow); Corpus scritorum eroticorum Graec., díl I. a II., obsahující Parthenia a Xenofónta Efesijského (Lip, 1824); Dionysia Periégétu (t., 1825); Nonnovu parafrasi evangelia sv. Jana (t.,1834) a spisek Alexandra Afrodisijského o zimnici (Opuscula, str. 521 sl.). P. založil s K. Schneidrem vědecký časopis »Museum criticum Vratislaviense«, jehož však vyšel pouze jediný ročník (Vrat., 1825). Hojná pojednání P-ova vyšla v programmech university vratislavské, v odborných listech vědeckých, v Erschově a Gruberově encyklopaedii a v Raumerově Histor. Taschenbuch. Sebrána jsou většinou ve dvou sbírkách: Opuscula academica, vydaná Bachem (Lip., 1835), a Vermischte Schriften, vydaná W. A. Passowem (t., 1843). – Srv. F. P-s Leben und Briefe. Eingeleitet v. L. Wachler. Herausg. v. A. Wachler (Vratislav, 1839); Ritschl, Kleine philol. Schrifen, díl V. (Lip.t 1879); Bursian, Gesch. d. class. Philologie in Deutschland, 753–761. Vý.
PD anon 70