Přeskočit na obsah

Ottův slovník naučný/Passionál

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Passionál
Autor: Josef Hanuš
Zdroj: Ottův slovník naučný. Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. S. 300. Dostupné online.
Licence: PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Pasionál

Passionál slula ve starší literatuře české sbírka prosaických nebo veršovaných životopisů svatých a světic. Český p. vzdělán byl z nařízení Arnošta z Pardubic, nejspíše podnětem Karla IV., kolem polovice XIV. století ze Zlaté legendy Jakuba de Voragine tak, že na místo světců nám neznámých složeny životopisy světců domácích, sv. Cyrilla, Methoděje, Prokopa, Václava (podle vzdělání Karlova) a j. Vzorným jazykem i pravopisem náleží tento p. mezi nejvýznamnější české památky XIV. stol. P. zachován v nejstarším rukopise musejním, jehož starší čásť pochází z doby kolem r. 1350 a otištěna byla Gebaurem v »Listech filologických« (1884 sl); jiný rukopis musejní pochází z r. 1379, Klementinský z r. 1395 atd. P. zachován také mezi prvotisky z konce XV. stol. Hš.