Ottův slovník naučný/Passifioraceae

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Passifioraceae
Autor: Josef Dědeček
Zdroj: Ottův slovník naučný. Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. S. 299–300. Dostupné online.
Licence: PD old 70

Passifioraceae, mučenkovité, čeleď rostlin z řádu Passiflorinae, obsahující kře n. byliny stonku přímého, častěji úponkami. šplhavého a větví někdy hranatých. Listy jsou obyčejně střídavé, řapíkaté a buď jednoduché n. dlanitě 3–7laločné, ne-li zpeřené, obyčejně s palisty. V paždí listů bývá jednoduchá větev v podobě úponky a někdy u její zpodiny květonosná větévka; hlavní větve vyvinují se však z pupenů v paždí úponek a stonku. Pravidelné, z pravidla úhledné 4- až 5četné květy jsou obyčejně obojaké a buď jednotlivé nebo v latách a hroznech. Jejich stopky jsou velmi často členité a opatřené na kloubech 3listým zákrovem. Květ má zvonkovité, pohárovité n. trubkovité lůžko a na jeho kraji květní obal a někdy i tyčinky. Kalich jest po většině tuhý a na vnitřní straně často korunovitě zbarvený. Koruna obyčejně prostoplátečná má plátky často dužnaté n. kožovité a v pupenu střechovité; zřídka chybí. Mezi obalem a tyčinkami jest terčovitý útvar v podobě prsténců, věncův a pod., jenž jest mladšího původu nežli semeník. Tyčinek jest buď tolik jako plátků, nebo více až mnoho, narostlých buď po kraji lůžka nebo spolu se semeníkem na zvláštním plodonoši, někdy sloupkovitém. Jejich prašníky jsou přirostlé buď zpodinou nebo středem a pak často ven obrácené. Semeník srostlý ze 3–4 plodolistů jest 1pouzdrý, s nástěnnými semenicemi a obyčejně četnými zárodky a ukončený 3–4 čnělkami s bliznami kyjovitými n. hlavatými. Plody jsou buď bobule n. pouzdrosečné tobolky o mnohých semenech s dužnatým bílkem, s přímým zárodkem a často s plochými dělohami lupenovitými. P. čítají asi 250 druhů tropických a subtropických, zejména jihoamerických, z nichž většina náleží k rodu Passiflora (v. t.). Děd.