Ottův slovník naučný/Passátní prach

Ottův slovník naučný
Passát	Passátní prach	Passátní větry

Údaje o textu
Titulek:	Passátní prach
Autor:	Cyrill Purkyně
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. S. 297–298. Dostupné online.
Licence:	PD old 70

Passátní prach, spousty jemného prachu, jež vyneseny byvše v poušti smrštěmi do vyšších oblastí vzdušných, odnášeny jsou passáty daleko nad hladinu moře, čímž přispívají též k vzniku uloženin dna mořského. Nejpověstnější jest p. p. v Atlant. okeáně, zvláště poblíže Kapverdských ostrovů, jenž přichází ze Sahary a jehož mez rozšíření nad mořem jest asi 40° z. d Green., 35° s. š. a 8° j. š. Prach ten, zvaný námořníky též »prach africký«, má barvu žlutočervenou, cihlovou až hnědou a bývá hojně zachycován plachtami lodí. V něm bývají přimíšeny též křemité schránky rozsivek, jež pocházejí z planktonu mořského. Mimořádně spousty prachu z pouští vnikají i nad pevniny velmi vzdálené, kdež spadávají v podobě suché nebo s vodou jako déšť neb i sníh »krvavý«, na př. ve střední Evropě r. 1901. I jemný prach sopečný bývá proudy vzdušnými odnášen do velikých vzdáleností; na př. po výbuchu sopky Krakatoa v úžině Sundské r. 1883 přejemný prach sopečný vykonal cestu mnoha set kilometrův a objevil se i nad střední Evropou. Pě.