Ottův slovník naučný/Paroplavba

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Údaje o textu
Titulek: Paroplavba
Autor: Karel Hromas
Zdroj: Ottův slovník naučný. Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. S. 269–270. Dostupné online
Licence: PD old 70

Paroplavba jest plavba pohonem parním; p. nezávisí na větrech a proudech a zaručuje proto přesnost v dodržování lhůty i času. – Počátky její sahají do r. 1807, kdy zahájeny jízdy Fultonem po Hudsonu mezi N. Yorkem a Albany, vůbec konec XVIII. a počátek XIX. stol. značí ponenáhlý vzrůst p-y, neboť již r. 1836 Anglie měla přes 500 parníkův. S postupujícími technickými vymoženostmi rozmáhala se p. ohromně po zavedení vrtulí, dále užitím moderních strojů s dvoj- a trojnásobnou expansí, jakož i otevřením průplavu Suezského, Korinthského a výstavbou říčních i průplavových tratí vnitrozemských. P-bou získalo zejména ohromně poštovnictví (první linie r. 1840 od Sam. Cunarda mezi Liverpoolem a Bostonem), jeť nyní přes 160 linií, a to mezi Asií a Afrikou 34, do Ameriky 51, Australie 14, Turecka a Řecka 24.

P-bu lze rozlišovati podle významu na zaokeánskou, pobřežní a vnitrozemní.

P. zaokeánská rozmohla se, když seskupily se paroplavební společnosti, vládnouci velikými kapitály a požívající podpor svých mateřských států.

Jak úžasně p. se rozmohla, o tom svědčí toto: r. 1898 bylo na celém světě 15.324 parníků s únosností 20,877.746 t. Dále bylo na celém světě r. 1899:

parolodí s únosností
od 5000 do
6999 t
od 7000 do
9999 t
s 10.000 t a
nad to
294 64 37
s 1,702.930 t s 505.934 t se 428.020 t

Že Suezský průplav znamenitě prospěl p-bě, ukazuje jasně statistika lodí, které jím od r. 1870 propluly:

Rok počet parolodí celková únos-
nost brutto t
střední únos-
nost brutto t
1870 ...   506 ...    650.050 ... 1289
1871 ...   765 ...  1,079.321 ... 1410
1879 ... 1427 ...  3,236.842 ... 2191
1889 ... 3425 ...  9,605.435 .. 2805
1899 ... 3607 ... 13,815.992 ... 3850

Na paroplavební společnosti přispívají jednotlivé státy:

Francie ... asi 20 mill. K
Anglie ...  » 12  »  »
Německo ...  »   6  »  »
Rak.-Uhersko ...  »   3  »  »
Italie ...  »   9  »  »
Nizozemí ...  »   3  »  »
Rusko ...  »   6  »  »

P. pobřežní spojuje jen důležitá místa na pobřeží; jinak obstarávána jest rovněž velikými paropl. společnostmi.

P. vnitrozemní přichází k platnosti v zemích, bohatých na splavné řcky, průplavy a jezera; tak zmohla se p. na Dunaji (hlavně po úpravě Železných vrat), Volze (a v Rusku vůbec), v Americe na Mississippi, Missouri, jezerech Erie a Michigan, Hudson atd., Amazonu.

Tuto p-bu povzneslo také velice zrušení dávek a vodních cel (na Labi po r. 1870), jakož i řádné poříční předpisy (pro Labe a Vltavu na př. z r. 1893), dle kterých nutno se při provozování p-y říditi; rovněž působí a napomáhá velice udržování toků v takovém stavu, aby vykazovaly vždy dosti plavné hloubky.

Parníky pro tuto p-bu musí se vyznačovati malým ponorem a velikou kapacitou; bývají různých rozměrův: rýnské parníky až 80 m dl., 15 m široké, labské 60 m délky, 8–9 m šířky. Největší p-bu vnitrozemní vykazuje Rusko, které má skoro 45.000 km splavných řek; rovněž Francie (133 splavných řek, 5100 km průplavů); Anglie (60 splavných řek); Rak.-Uhersko: Labe, Vltavu (od Budějovic do Mělníka), Dunaj (po celé délce od Pasova až k Železným vratům a na větších jeho uherských přítocích a průplavech, kde plavbu obstarává Dunajská společnost), Visla, San, Dněstr, Tisa (na 400 km), Sáva, Dráva, Przemsza (na 23 km) a některé říčky v Dalmacii. – V celku má Rak.-Uhersko 11.445 km splavných cest; z nich 4388 km pro parníky; plavbě slouží 408 parníků, 1210 vlečných lodí a dopraveno roku 1897 7,366.000 t zboží.

Ze společností zasluhují zmínky: »Dunajská paropl. společnost ve Vídni«, založená r. 1830 kapitálem 86 mill. K, »Rak. severozápadní paropl. společnost« (Ö. N. W. D. G.), založ. t. r. 1881 kapitálem 24 mill. K (provozuje plavbu na Labi a Vltavě z Prahy na říšské hranice až do Hamburku); »Pražská paroplavební společnost na Vltavě a Labi v Praze« od r. 1865, »Paroplavební společnost terstsko-istrijská v Terstu« a »Gradoaquilejská společnost na lagunách v Gradu«, »Paroplavební společnost na jezeře Bodamském v Bregenci« atd.

V Uhrách: »Uherská plavebná společnost Orient« r. 1893, »Uherská říční a námořní akc. plavebná společnost« r. 1895, »Paroplavební akc. spol. na průplavu Františkově« a asi pět společností ze starší doby.

Jak mnoho rozmohla se doprava na Labi mezi Mělníkem a hranicí říšskou pomocí vlečných parníků, svědčí to, že v r. 1900 obnášela tato celkem 3,416.000 t. KHs.