Ottův slovník naučný/Parohy

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Parohy
Autor: Josef V. Černý
Zdroj: Ottův slovník naučný. Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. S. 265–266. Dostupné online
Licence: PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Parohy
Č. 3055. Parohy jelení: a) špičáka, b) vidláka, c) šesteráka.
Č. 3056. Parohy jelení: a) osmeráka, b) desateráka atd.
Č. 3057. Parohy daňčí.

Parohy (obr. č. 3055., 3056. a 3057.) zdobí hlavy přežívavců parohatých. Prchá-li jelen, klade p. na hřbet, v boji se svým sokem a nepřítelem skloniv hlavu, vyráží jimi ku předu. Jsou to násadce jako výrůstky čelních kostí, tedy ne zrohovělý epiderminální útvar, nýbrž substance kostní. Každoročně z jara jeleni shazují své p., které ulupují se od pučnice přímo pod rozšířeným koncem dolejším (»růží«). Brzy po odpadnutí p-hů vyvinují se na pučnicich nové »paličky«, pokryté s počátku srstnatou koží (»lýkem«) a plné krevních cev. Každé dotknutí měkkého p-hu působí jelenu bolest a proto vyhýbá se v té době hustším porostům. Nové p. vyvinou se a ztvrdnou asi ve 3 měsících. Zaschlé lýčí ze ztvrdlých p-hů se odlupuje, jelen »vytlouká« (ostruhuje lýčí), při čemž tře p. své o slabší stromky neb i haluze měkkých dřev. Po odloupání lýčí jsou p. vždy bílé a hnědnou pak teprve účinkem vzduchu a světla. Na jejich povrchu jsou rýžky a t. zv. perly (v. t). První p. počnou mladému jelínku vyrůstati v 8.–9. měsíci jeho věku a bývají to 15–20 cm dlouhé, skoro rovné lodyhy (»bidla«, »špice«). Takový jelen zove se »špičák«. V následujícím roce asi v květnu shodí jelínek tyto p. a nasazuje delší lodyhy (»vidle«), obyčejné již s jednou výsadou, a dle vidlicovitého jich tvaru jmenuje se »vidlák«. V každém následujícím roce vyrůstá na p-hu vždy o jednu výsadu víc a jelen jest pak šesterák, osmerák, desaterák,.... anebo jelen o šesti, o osmi, o desíti, a tak čím starší jelen, tím více výsad mají jeho p., ačkoli jich později nepřibývá již tak pravidelně, jako v mládí. V Moricburku ukazují se p. (z r. 1696) o 66 výhonech. Při pojmenování jelenů počítají se vždy všechny výhony na obou lodyhách, a je-li počet jich nestejný, čítá se dvojnásobně počet výsad té lodyhy, která jich má více, a připojí se k pojmenování slovo »nerovný«, na př. nerovný osmák, když jsou na jedné lodyze 4 výsady a na druhé 3 a pod. Raněný jelen často neshazuje p-hův, a takový jmenuje se »churavcem«. Co se týče váhy, služiž za měřítko, že p. o 10–12 výsadách váží 4,5–5,5 kg, ale bývají značné rozdíly jak ve velikostí, síle a tvaru, tak i ve váze p-hův. P. daňčí nebývají na povrchu perlovité a rozšiřují se v lopatky s krátkými výhony. První p. daňčí jsou též pouhé lodyhy, ale čím starší je daněk, tím rozšířenější jsou lopaty jeho p-hů. I ostatní zvěř z řádu parohatých přežívavců zdobena jest p., více méně lišícími se od popsaných hlavně svým tvarem. U sobů i laně nasazují p. Myslivny i panská obydlí vyzdobují se p. ulovené zvěře a mimo to vyrábějí se z nich (ze shozených) různé ozdobné předměty pro domácnost i řezbářské a soustružnické výrobky, pak knoflíky k oblekům mysliveckým a odpadků používá se v lékárnictví. črn.