Ottův slovník naučný/Parmelia

Ottův slovník naučný
Parmeggianino	Parmelia	Parmenidés

Údaje o textu
Titulek:	Parmelia
Autor:	Edvin Bayer
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. S. 247. Dostupné online
Licence:	PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Parmelia

Parmelia Ach. (non Kbr.) = Imbricyria (Schreb.) Kbr., rod lišejníků chřástovitých z čeledi Parmeliaceae. Tvar stélky bývá u rozličných druhů velmi rozmanitý, avšak celkem rosetkovitý s laloky vějířovitě rozloženými, opět laločnatě rozčleněnými. Plody jsou miskovité, s terčem obyčejně zahnědlým až kaštanově hnědým. Od příbuzného rodu Physcia Fr. liší se P. mimo jiné zejména svými výtrusy, jež jsou u rodu P. bezbarvé a jednobuněčné; po osmi ve vřecku. U nás (i jinde) nejobyčejnější druh na plotech, stromech, a to zvláště jehličnatých, na skalách a omšené půdě v lesích a pasekách jest P. physodes (L.), lišejník barvy šedavé, za vlhka zažloutle šedozelenavé, jenž pokrývá zvláště na krajích lesa často celé kmeny i zaschlé větve jehličnatých stromů, zejména modřínů. Jiné obyčejnější druhy jsou: P. saxatilis (L.), opět barvy šedavé (někdy černavě šedé), ale mnohem mohutnější lišejník, jenž roste na podobných místech, zvláště však si libuje na výslunných skalách v pasekách, na lesních stromech a na starších kmenech ve stromořadích – dále P. conspersa (Ehrh.), barvy leskle žlutavě zelenavé, opět mohutný lišejník, jenž povléká často ve velikých rosettách skály a balvany a leckde široko kamenitou pasekovou půdu a holé kamenité stráně – dále P. olivacea (L.), tvořící pěkné přilehlé rosetty barvy olivově zelené až zahnědlé, trochu lesknavé, roste na stromech, plotech a skalách podobně jako předešlé – dále P. caperata (L.), opět mohutný lišejník barvy krásně sírnatě zelenavožlutavé, řidčeji se vyskytující, ale leckde v lesích nalézaný na podobných místech, zejména na starých dubech, bucích a jehličnatých stromech. EBr.