Přeskočit na obsah

Ottův slovník naučný/Parifikát

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Parifikát
Autor: František Fiedler
Zdroj: Ottův slovník naučný. Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. S. 225. Dostupné online
Licence: PD old 70

Parifikát. Podle $ 1. hlavního zákona o dani pozemkové ze dne 24. květ. 1869 ř. z. č. 88 platí se daň pozemková nejen z půdy, vzdělávané skutečně k účelům zemědělským, nýbrž i z půdy, která se k týmž účelům vzdělávati může, třeba se tak nedělo skutečně. Taková, k účelům zemědělským nevzdělávaná, avšak dani pozemkové podrobená půda nazývá se p-tem č. půdou parifikační. Podle $ 16. cit. zák. počítají se v půdu parifikační: Doly vápenné, pískové, křemelové a slínové, rašelinové, hliniště, místa ke skládání a provozování řemeslné práce, stoky soukromé, břehy, meze, stromořadí, cesty soukromé, území železnic, lomy kamenné a v dolech taková místa, jichž se užívá za štoly, šachty, nádržky atd. Při zdanění půdy parifikační platí podle $ 29. cit. zák. pravidlo, že půda tato klade se do tříd tarifových dle pozemků vedlejších neb ji obkličujících. Staveniště, na nichž nejsou stavení, kladou se co do zdanění na roveň půdě parifikační. Fr.