Ottův slovník naučný/Papebrock

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Papebrock
Autor: neuveden
Zdroj: Ottův slovník naučný. Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. S. 164–165. Dostupné online
Licence: PD anon 70
Heslo ve Wikipedii: Daniel Papebroch

Papebrock [papebrúk], také Papebroch Daniel (* 1628 v Antverpách – † 1714), učený jesuita a z hlavních Bollandistů (viz Acta Sanctorum). Studoval v Douai a r. 1645 vstoupil do řádu jesuitského. Záhy účastnil se Bollandova vydávání Acta Sanctorum a s Godefroyem Henschenem redigoval tu svazky týkající se měsíce března, sám pak svazky dubnové a tři první květnové, posléze s Boertem a Jenningem poslední svazky květnové a čásť červnových. Psal proti názorům karmelitánův o vzniku jejich řádu, z čehož pak vznikla ostrá polemika. Karmelitáni obžalovali P-a u papeže Innocence XII. jako haeretika, a inkvisice toledská odsoudila dílo Bollandistů. Na zakročení císaře Leopolda I. P. vydal obhajovací spis Responsio ad exhibitionem errorum (Antv., 1696 až 1699), načež papež, nechtěje ukřivditi žádné straně, zakázal prostě další polemiku (20. list. 1698); zákaz toledské inkvisice byl zrušen a jenom jeden svazek Acta Sanctorum zapověděn. P. zanechal v rukopise Annales Antwerpienses, z nichž první svazek vytištěn r. 1845. Srv. Reusch, Der Index d. verbotenen Bücher, sv. 2. (Bonn, 1885).