Ottův slovník naučný/Panzacchi

Ottův slovník naučný
Panýrek-Vaněk	Panzacchi	Panzer

Údaje o textu
Titulek:	Panzacchi
Autor:	neuveden
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. S. 160. Dostupné online
Licence:	PD anon 70
Související na Wikidatech: Enrico Panzacchi

Panzacchi [-càki] Enrico, básník a umělecký kritik ital. (* 1841 v Bologni). Studoval v Bologni, Pise a Florencii práva, filosofii a filologii a přednášel na lycei sassarském a bolognském. Tuto stal se professorem (1871) a ředitelem akademie krásných umění. V l. 1895–98 přednášel též na universitě aesthetiku. Jako básník druží se P. ke Carduccimu, na jehož Odi barbare upozornil řadou významných článků. Píše jemně, hudebně a dovede zachytiti tón lidový. život v jeho povídkách nemá chmurných stránek. Kromě toho P. vyniká hlubokou znalostí literatur moderních. Z knih jeho uvedeny buďtež: Lyrica (1877; 3. vyd. 1882); Racconti e liriche (1881); Racconti incredibili e credibili (1885); Nuove liriche (1889); I miei racconti (1889; 6. vyd. 1900); Poesie (1893; vydání definitivní); Rime novelle (1898); z knih historicko-kritických soubory: Teste quadre (1881); Critica spicciola (1886); Nel mondo della musica: impressioni e ricordi (1895); Saggi critici (1896); Nel campo dell' arte (1897); Morti e viventi (1898); Conferenze e discorsi (1898).