Přeskočit na obsah

Ottův slovník naučný/Pantelegraf

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Pantelegraf
Autor: Vladimír Novák
Zdroj: Ottův slovník naučný. Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. S. 155. Dostupné online
Licence: PD old 70

Pantelegraf jest každý telegraf zařízený pro autografické přenášení písma, kreseb a pod. Společným principem všech p-ů jest chemický účinek elektrického proudu, který procházeje hrotem na papír nějakou solí impregnovaný tuto látku rozkládá a papír zabarvuje. Vysílání a přijímání autografu řešeno bylo hlavně dvojím způsobem. Při prvém pohybuje se hrot přijímače v přímkách rovnoběžných, vzájemně velmi blízkých, tak že se pásmo neb výkres rozloží na řadu bodů resp. čárek, ležících v rovnoběžných přímkách. Tyto body a čárky reprodukuje přijímač, jehož pohyb musí býti s vysílačem úplně současný, synchronní. P-y druhého způsobu zařízeny jsou tak, že se pohyb hrotu vysílače rozkládá ve dvě složky určitých směrů, tyto složky současně přenášejí se na přijímač, který hrotem svým reprodukuje všecky pohyby hrotu přijímacího. Přístroje tohoto způsobu nazývají se též telautografy. Nejstarším p-em, kterého se v praxi po nějaký čas užívalo, byl p. Caselliho (viz Caselli). Telegrafem tímto spojena Paříž s Lyonem r. 1866; odesíláno jím až 33 depeší za hodinu. Platilo se 3 franky za 1 depeši, autogramm neb výkres na ploše 24 cm). Ačkoliv p. Caselliho značně zjednodušen a zlepšen na př. Meyerem, d'Arlincourtem, Lenoirem a jinými, přece ani tyto modifikace jeho v praxi se neujaly. Z telautografů, které sestrojili na př. Jordery, Cowper, Hart Robertson, budiž zvláště připomenut duchaplný vynález E. Graye, kterým autogrammy a výkresy velmi věrně na menší vzdálenosti se přenášejí. V poslední době sestrojili telautografy s přijímačem fotografickým Pollák a Virág a inženýr Gruhn. Ostatně viz Telegrafie. Podrobnosti srv.: H. Thomas, Traité de Télégraphie électrique (Paříž, 1894). nvk.