Ottův slovník naučný/Panicum

Ottův slovník naučný
Panicula	Panicum	Panichida

Údaje o textu
Titulek:	Panicum
Autor:	Josef Dědeček
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. S. 148. Dostupné online
Licence:	PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Proso

Panicum [-kum] L., proso, rod trav z podčel. Panicoideae, obsahující 1leté n. vytrvalé rostliny s květy sestavenými buď v klasech prstovitě sestavených nebo v latách, jejichž všecky klásky obsahují květ obojaký a 3 nestejné plévy, obyčejně bezosiné, z nichž nejhořejší někdy chová kvítek prašný. Okvětí jest 2listé, dužnaté; čnělky jsou prodloužené, z konce pluch vycházející, a kožovitá plucha objímá s pluškou ztěsna obilku. P. dělí se ve 4 podrody: 1. Digitaria Scop., jejíž květenství rozděleno jest prstovitě ve 2 i více jednostraných klasův a jejíž klásky stojí obyčejně po 2–4 pospolu. Sem náleží vedle jiných zejména P. sanguinale L., rosička krvavá n. rosa (Bluthirse), planě rostoucí na písčinách a pro obilky místy také pěstovaná. Pouze planě roste na písč. místech v Čechách P. glabrum Gaud., r. holá. – 2. Miliaria Trin. Lata jest rozkladitá, převislá, s klásky tence a dlouze stopečnými. Sem náleží ze Sev. Ameriky pocházející a v okolí Vídně zdivočelé a k vázání suchých kytic užívané P. capillare L. a z Vých. Indie k nám přenesené P. miliaceum L., proso obecné (Hirse). Toto dosahuje téměř 1 m výšky a má kopinaté lísty i pochvy jejich dlouze chlupaté. Pěstuje se v teplejších krajinách a spolu i v severových. Čechách dosti hojně pro obilky, které pluch zbavené jménem jáhly známy jsou jako výživný pokrm. Druhdy užívalo se jich jménem semen Milii jako prostředku diuretického – 3. Echinochloa P. Beauv. Lata se skládá z jednostraných složených klásků, jejichž nejhořejší plévy jsou buď hrotité neb osinaté. Jako obtížná buřeň toho rodu známa jest kuří noha n. ježatka, P. Crus Galli L. – 4. Setaria P. Beauv. Má latu klasovitou z části bezkvětou se štětinovitými pastopkami, které přesahují větevky plodné. Jako buřeň roste v Čechách obecně P. viride L., bér zelený, a méně často P. glaucum L., b. sivý, a P. verticillatum L., b. přeslenatý. Pro obilky pěstuje se v jihových. Evropě a v teplejších zemích tu a tam též zdivočelý P. italicum L., b. obilný n. vlašský, známější jménem mohar (muchar n. mušec) n. jako odrůda b. německý (P. germanicum Roth). Dotud uvedené druhy jsou vůbec 1leté. Z vytrvalých druhů prosa pěstuje se v Guinei, v Západní Indii a j. zvláště pro píci P. jumentorum Pers., p. skotové, a v Egyptě i pro zrno P. turgidum Forsk., p. oduřalé. P. v ohledu hospodář. viz Proso. Děd.