Přeskočit na obsah

Ottův slovník naučný/Pancratium

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Pancratium
Autor: Josef Dědeček
Zdroj: Ottův slovník naučný. Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. S. 142. Dostupné online
Licence: PD old 70

Pancratium [-kráci-] L., lír, rod rostlin 1děložných z čel. zovnicovitých (Amaryllideae) a podčel. narcisovitých, obsahující byliny s cibulemi tlustými o hnědých n. tmavonachových suknicích. Listů jest několik širokých a dlouhých, mezi nimiž vyniká až přes 4 dm vysoký, buď jediným květem nebo okolíkem ukončený stvol s mázdrovitým toulcem. Dlouhá trubka okvětní jest dole s vaječníkem srostlá, nahoře nálevkovitá, kraje 6klaného a v ústí opatřená zvonkovitou 6zubou pakorunkou se 6 tyčinkami. Semeník končí se štíhlou čnělkou a jednoduchou bliznou a dorůstá v 3pouzdrou chudosemenou tobolku. – Cibule líru jsou sliznaté, hořké, odporné, ne-li i jedovaté, dávení způsobující a užívané zhusta místo t. zv. cibule mořské pode jm. radix scillae minoris, pocházejí-li od středomořského druhu P. maritimum L., l. pomořský, a P. illyricum L., l. slovanský. Jedovaté cibule má P. zeylanicum L., l. ceylonský, jehož stvol ukončen jediným bílým vonným květem. Děd.