Ottův slovník naučný/Památky archaeologické a místopisné

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Údaje o textu
Titulek: Památky archaeologické a místopisné
Autor: Josef Ladislav Píč
Zdroj: Ottův slovník naučný. Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. S. 127. Dostupné online
Licence: PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Památky archeologické

Památky archaeologické a místopisné. Museum království Českého mělo původně ráz ústavu přírodovědeckého, neboť přírodovědecké sbírky hlavního zakladatele hr. Šternberka byly s počátku hlavní součástí sbírek, »kdežto sbírky historické, národopisné a archaeologické zůstaly zanedbávány«. Vlivem Palackého obrácen konečně zřetel i k těmto oborům a snesením výboru musejního z 8. pros. 1841 zřízen Archaeologický sbor, jehož účelem mělo býti »důležité starožitnosti české sbírati, zachovávati a ve známost uvozovati«. R. 1843 byly stanovy Archaeologického sboru ve valném shromáždění Musea prohlášeny, v červnu a srpnu 1844 urovnány archaeologické sbírky ve zvláštní místnosti, r. 1846 Krolmus začal na účet musea pátrati po starožitnostech a začaly výzkumné cesty po Čechách v oboru badáni středověkých památek. Tehdy již pomýšlel Vocel na vydávání »Archaeologických Listů«, v nichž se měla podávati vyobrazení všech památnějších starožitností českých. Avšak teprve r. 1851 mohl vyjíti 1. sešit »Archaeologických Listů« náklad. musejního Archaeologického sboru. Patrně, že nový časopis nenalezl mnoho ohlasu, a r. 1853 přijat návrh Zapův na vydávání časop. »Památek archaeologických«, kteréž měly míti za účel »archaeologické, historické a topické popsání naší vlasti«. R. 1854 vyšel prvý sešit P-tek a-kých redakcí K. V. Zapa, nákladem Matice České. Zap redigoval P. velmi dovedně a mohl plným právem v Doslovu k 10. ročníku P-tek pověděti, že obsahují »hojný sklad materialů snesených k objasnění naši kulturní historie, pragmatických dějin, genealogie, historické topografie, heraldiky, numismatiky, epigrafiky atd.« Obecenstvo chovalo se rovněž sympathicky k vydávání P-tek, neboť prvým rokem rozešlo se 662 výtiskův a jakkoliv počet druhým rokem klesl na 486, přece rozešel se vždy záhy celý náklad. Když pak po desíti letech pro značný náklad na obrázky Matice prohlásila, že nemůže vésti dále náklad, Archaeologický sbor smluvil se s firmou I. L. Kobra o vydávání P-tek s podporou Musea a Archaelogického sboru. Tak vyšel VI. díl (roč. 1864, 1865) nákladem Kobrovým, VII. díl (roč. 1866, 1867) nákladem dra Fr. Skrejšovského, dílem VIII. počínaje převzal P. sám Archaeologický sbor do nákladu a vydával je sám, až r. 1895 P. staly se společným orgánem Archaeol. sboru a nově utvořené Archaeologické kommisse při České akademii. Dnes P. čítají 19 dílů bohatě illustrovaných; z těch obsahují díly I.–VIlI. po dvou ročnících, IX.–XV. po třech ročnících, XVI.–XIX. opět po dvou ročnících. Redakci vedl od I. až do polovice VI. dílu K. VI. Zap, v druhé polovici VI. dílu vedli společně K. VI. Zap a Fr. Zoubek, VII.–IX. díl redigoval Fr. Zoubek, v X. díle převzal redakci dr. J. Kalousek, XI. a XII. díl vydán pod redakcí J. Smolika, XIII. díl redigoval J. B. Miltner, XIV.–XIX. díl redigoval dr. J. L. Píč. Podle osobnosti redaktora měnil se přirozeně poněkud i směr P-tek, ale hlavní jejich ráz zůstával týž: dějiny výtvarných umění, numismatika, genealogie, místopis, od převzetí redakce Smolíkem i praehistorická archaeologie vyplňují obsah 19 silných dílů bohatě illustrovaných. Píč.