Ottův slovník naučný/Palpigradi

Ottův slovník naučný
Palpicornia	Palpigradi	Palpimanidae

Údaje o textu
Titulek:	Palpigradi
Autor:	Antonín Nosek
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. s. 125. Dostupné online
Licence:	PD old 70

Palpigradi (pološtírkové), řád zvířat pavoukovitých stanovený Thorellem r. 1888. Zástupcem jest jediný druh Koenenia mirabilis Grassi r. 1886. Tvarem těla P. připomínají pološtíry i solpugy. Ze zkamenělin připomíná Koenenii rod Stenarthron Littelii z lithogr. břidlice bavorské. Toliko 2 články hrudní jsou volné; ostatní srůstají s hlavou ve hlavohrudí. Přední články břišní (11 počtem) jsou široké (praeabdomen); zadní naopak jsou uzoučké a tvoří t. zv. ocásek (cauda, postabdomen) 15člený. Na hlavohrudí jsou 2 páry kusadel. Prvý pár 3člený se podobá I. kusadlům sekáčů, jest svisný a má pohyblivý článek vnější. Kusadla II. páru jsou složena z 9 článků. Makadlo jest 5člené a zakončené 3 drápky, z nichž jeden jest menší a silně zahnutý. Lištna kusadlová chybí. Mezi kusadly jest hrbol s otvorem ústním, opatřeným pyskem svrchním a zpodním. Nazad jsou 4 páry noh, z nichž 1. pár jest nejdelší a 12člený (chodidlo samo jest 7 člené). Čtvrtý pár má chodidlo 3člené, ostatní 2 páry mají chodidla 2člená. Nohy a celé tělo pokryty jsou štětinkami. Kyčle noh jsou bez přívěsků (maxillárních). Na zpodu jsou 4 desky prsní, z nichž prvá jest největší. Oči chybějí. Prvý, jakož i 9.–11. článek břišní jsou úzké. Články břišní nemají kroužků svrchních a zpodních. Otvor ústrojů pohlavních jest na 2. článku břišním. Dýchací otvory chybějí. Řiť ústí na 11. čl. Nervová soustava jest soustředěna ve 2 zauzliny spojené širokou větví postranní. Zpodní zauzlina podjícnová jest větší zauzliny mozkové a vyplňuje celý zpodek dutiny hrudní. Na přední části hrudi jsou 2 citové plošky kopinaté. Podobně Grassi pokládá skupiny buněk v sousedství 3. a 5. článku břišního za buňky citové. Brvy citové jsou na makadlech. Lištna chitinová (endosternit) jest úzká a napřed vidličnatě rozdělená. Přední a zadní oddíl roury zažívací jest úzký. Na středním oddílu jest viděti 5 lalůčků jaterních. Srdce rourovité jest vyvinuto a prosvítá na hřbetě. Ze žlaz pohlavních seznal Grassi nepárovitý vaječník v sousedství 2. až 4. článku. V místě, kde jest vklouben 3. pár noh, jest snad rourkovitá žláza kyčelní. Druh uvedený jest zároveň zástupcem čeledi Koeneniidae, jest bělavý, průsvitný. Žije pod kameny a jest rozšířen v již. Evropě (Řím, Kalabrie, Sicilie), v severní Africe (v Túnisu), jakož v Americe (Texas, Chile-Valparaiso). Liter.: Grassi, Bulletino Soc. Entom. Italiana (Firenze, anno 18, 1886); Thorell, Pedipalpi e scorpioni (Ann. Museo civico, Genova, vol. 26, 1888); Hansen & Sörensen, Ent. Tidskrift (Štokh., vol. 18, 1897); Silvestri, Zool. Anzeiger (Jhg. 22, 1899). Nsk.