Ottův slovník naučný/Palma

Ottův slovník naučný
Palma (symbol)	Palma	Palma (planetka)

Údaje o textu
Titulek:	Palma
Autor:	Ludvík Tošner, neuveden
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. S. 115. Dostupné online
Licence:	PD old 70
Heslo ve Wikipedii: La Palma
Související články ve Wikipedii: Palma de Mallorca

Palma: 1) P. nejseverozáp. z ostrovů Kanárských (v. t.), leží na s. od Ferra na 18° záp. d. Gr. a 28° 40' sev. š., má plochu 726 km², jest dlouhý od s. k j. 47 km a široký od z. k v. 28 km. Ostrov jest hornatý a původu sopečného, na s. leží jeden z nejrozsáhlejších krátérů světa, la Caldera, mající v obvodu 15 km a stěny vysoké do 1200 m, obklopený mohutnými horami (Pico de los Muchachos 2345 m, Pico de la Cruz 2356 m, Pico del Cedro 2272 m). K němu připojují se jiná, nižší pásma horská, probíhající všemi směry, takže ostrov všude pokryt jest homolovitými sopečnými vrchy, avšak od r. 1677 neudál se na něm žádný sopečný výbuch. Vody s Caldery stékají k moři k jz. velikolepou úžlabinou Barranco de las Angustias, kdežto řada jiných úžlabin, hlubokých do 200 m, probíhají ostrovem všemi směry k moři. Podnebí jest mírné a vláha značná, následkem čehož P. má nejbohatší rostlinstvo z celého souostroví. Zvláště vrcholky horské pokryty jsou krásnými lesy jehličnatými, kdežto v údolí roste třtina cukrová, oliva, bavlník, tabák, cochenilla, vinná réva, ovocné stromy, moruše a j. Obyvatelů jest 39.605, kteří zabývají se orbou, ovocnářstvím, vinařstvím, zelinářstvím, dřevařstvím (dříví na stavbu lodí), hedvábnictvím, chovem dobytka (kozy, ovce, vepři, skot), výrobou cukru i kořalky, obchodem a plavbou. Ostrov má 8 obcí, hlavní přístav jest Santa Cruz de la P. s 6695 obyv., výborným přístavem a pravidelným parníkovým poštovním spojením s ostatními důležitými přístavy souostroví, větší místa jsou ještě Los Llanos na z. s 5919 ob., Mazo a Los Sauces.

2) P. hl. město špan. provincie Baleares a ostrova Mallorky, leží na jihozáp. jeho břehu v pozadí zátoky Palmské na trati Palma-Manacor, má 62.525 obyv. (1897), mezi nimi veliký počet pokřestěných židův, zv. chuetas, hradby s 8 branami, rozšířené opevnění pobřežní a skládá se z horního a dolního města, z nichž ono má úzké uličky spojené schodišti a celkový ráz maurského města, toto pak ulice široké, pravidelné a krásná náměstí i promenády. V horním městě jest starý palác královský, který má podobu tvrze a jest sídlem generálního kapitána a appellačního soudu, gotická kathedrála, počatá r. 1231 Jakubem I. a dokončená r. 1601, s náhrobky krále Jakuba I. a j., imposantní palác bursy (Lonja) gotického slohu z XV. stol., radnice z XV. stol. ve slohu pozdní renaissance a obrazárna, kdežto v dolním městě jest moderní budova bankovní, několik palácův atd. Z vyučovacích ústavů má město Instituto, který založen r. 1836 na místě staré university z r. 1503, kněžský seminář, učitelský ústav, námořní školu, uměleckou akademii, hudební školu a j., dále jsou zde 2 knihovny veřejné, 2 divadla, 4 nemocnice atd. Z průmyslových závodů vyniká přádelna a tkalcovna vlny a bavlny, továrny na hedvábné látky, papír, kořalku, mýdlo, svíčky, zboží zlaté, stříbrné, kožené, nábytek, hudební nástroje, olejny, obilní mlýny atd. Přístav jest velmi rozsáhlý a přístupný největším mořským lodím, jest opatřen molem dlouhým 385 m a majákem, jeho lodní ruch činí v mezinárodní plavbě 248 lodí se 126.016 t, dovoz zboží má cenu 5,3 mill. a vývoz 4 mill. peset, v plavbě se španěl. přístavy pak 1448 lodí o 319.568 t, dovoz zboží má cenu 23,4 mill. a vývoz 33,5 mill. peset. Nejdůležitější předměty jsou v dovoze vlna a bavlna, niti, kůže, dobytek, rýže, pšenice, luštěniny, mouka atd., ve vývoze mandle, víno, zboží jirchářské, obuvnické a vlněné a j. P. jest sídlem biskupa, generál. kapitána, guvernéra, appellačního soudu, několika konsulův a rakouského místokonsula. V okolí jest řada pěkných letohrádků, mezi nimi arcivévody Ludvíka Salvatora, zv. Miramar, 4 km na jz. pak stojí krásný zámek Bellvér ze XIII. stol. – P., arabský Majurka nebo Balma, byla r. 1228 dobyta Jakubem I., králem aragonským, a slula ve středověku nejčastěji Mallorca. – Srv. Die Stadt Palma (Lip., 1882). Tšr. – 3) P. (P. del Rio), město ve Španělsku při ústí Genilu do Guadalquiviru, stanice žel. dráhy Manzanares-Sevilla, prov. Cordova; doly na měď, olejny, pěstování pomorančův a 7797 obyv. (1891). – 4) P. (La P.), město ve Španělsku v úrodné krajině v prov. Huelva, stanice žel. dráhy Sevilla-Huelva; 5782 ob. (1891), hrnčířství, cihlářství, výroba oleje a líhu, vinařství a veliký 3denní trh (v září).

5) P. (P. Campania), město v Italii sev. od Vesuvu, na žel. trati Nola-Avellino, kraj Nola, prov. Caserta; starý hrad, nedaleko zříceniny »Castello di P.« a 7675 ob. (1891). – 6) P. (P. di Montechiaro), přímořské město na Sicilii, kraj a prov. Girgenti; dobrý přístav, vývoz síry, sody, vína, suchého a jižního ovoce, silné pěstování »palmských« mandlí a 11.787 ob. (1891).

7) P. (La P.), město v jihoamer. republice Columbii, na řece Rio Negro, depart. Cundinamarca; doly na zlato a měď, kávové plantáže, miner. prameny a 8138 ob. (1881).