Ottův slovník naučný/Palko

Ottův slovník naučný
Palizzi	Palko	Palkova úžina

Údaje o textu
Titulek:	Palko
Autor:	Jan Herain
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. s. 109–110. Dostupné online
Licence:	PD old 70
Heslo ve Wikipedii: František Xaver Palko

Palko: 1) P. (též Balko), odvozeno z křestního jména Boleslav (Bolek, Bolko, Polko), jméno ve Slezsku dříve zhusta užívané.

2) P. František Xaver (Balko), výborný malíř slezský (* 1724 ve Vratislavi – † 1767 n. 1770). Pocházel z rodiny malířské a vyučil se u svého otce, s nímž pak odebral se do Vídně, kde nabyl dalšího vzdělání. Počátkem let čtyřicátých konal studia svá v Italii, potom pracoval v Prešpurce, v Kroměříži, Brně a konečně v Drážďanech, kde maloval ve dvorním katolickém kostele na klenbě freskový obraz z legendy sv. Jana Nep. R. 1752 stal se dvorním malířem kurfiršta saského, ale ještě koncem tohoto roku přišel do Prahy, byv od jesuitů kolleje na Malé straně povolán, aby jim freskovými malbami vyzdobil právě dostavovaný chrám sv. Mikuláše. Cech malířů malostranských opřel se tomu, aby cizí mistr, jenž nevstoupil v jejich cech a nenabyl v obci městského práva, směl zde pracovati na újmu mistrů domácích. Magistrát malostranský ujal se této věci na prospěch mistrů domácích dne 8. list. 1753, jak poznamenáno v manuále radním, a celý spor se nějak příznivě pro Palka vyrovnal, neboť tuto práci přece obdržel a provedl. Patrně vyhrál tím, že byl dvorský malíř a tudíž jako t. zv. »hofbefreiter« nemusil vstoupiti do cechu; a také nenalézáme, že by byl v Praze přijal práva měšťanského. V Praze zůstal několik let, pracuje zde i na venkově buď freskové obrazy ve vápně neb obrazy oltářní. Zdá se, že se v Praze oženil, neb v matrice křtěných bývalé fary u sv. Václava na Malé straně, nyní u sv. Mikuláše tamže, čteme zápis, že dne 31. led. 1756 křtěn mu syn Jan Xaver Beno, z matky Marie Anny, roz. Burschové z Greifenbachu, a kmotrem byl uroz. pan Jan Buresch z Greifenbachu z Malé strany, tedy tchán nebo švakr. Frant. Xav. P., jakožto otec, jmenuje se zde kurfiršta saského dvorním malířem. Jméno otce Frant. Xav. P. udávají německé slovníky Kašpar P., což však se neshoduje s pravdou, neboť dle »Památek archaeolog.«, roč. XVI., str. 809, když obec kutnohorská u Palka objednala oltářní obraz sv. Jana Nep., který on již hotový do Hory v červenci r. 1754 zaslal, vymínil si na místě honoráře, aby za spásu duše jeho otce a matky ročně dvě mše byly slouženy, a to jedna na den sv. Antonína a druhá na den sv. Maří Magdalény, což jsou křestní jména jeho rodičů. Doba úmrtí P-va udává se různě, dle Dlabačova lexika umělců zemřel v Praze r. 1767 u věku 43 let, dle jiných zemřel týž rok v Mnichově a opět dle jiných ve Vídni r. 1770. Zanechal, pokud známo, syna Frant. Xavera Palko, též malíře. Pokud víme, provedl: Freskové malby v kupoli a na čtyřech pendentivech v jesuitském kostele sv. Mikuláše na Malé straně v Praze, pak výborný oltářní obraz Smrt sv. Frant. Xaveria. Pro kostel sv. Jana Nep. v Kutné Hoře r. 1754 oltářní obraz Sv. Jana Nep., nyní odstraněný, pak fresky v kupoli. V kostele na Strahově jsou tyto oltářní obrazy: Sv. Augustin, Sv. Jan Nep., Sv. Martin, Obrácení sv. Pavla na víru. U Kajetánů na Malé straně: oltářní obraz Sv. Thekly, na Malé straně u sv. Tomáše obraz Sv. Rocha, na Novém městě v bývalém kostele Hybernů Sv. Patrika, na Starém městě v bývalém farním kostele sv. Michala, nyní zrušeném, obraz Sv. Tři králů (nyní v děkanském kostele v Rokycanech), v jesuitském kostele P. Marie a sv. Ignáce v Klatovech oltář. obraz Sv. Josefa. Pro kapli P. Marie Pomocné u Bruské brány na Malé straně, r. 1761 vysvěcenou, r. 1790 zrušenou, maloval dva oltářníi obrazy. V presbyteři kostela sv. Bartoloměje v Heř. Městci, r. 1762 dokončeného, maloval freskové obrazy, ostatní fresky pocházejí od Quirina Jahna. V kapli na Zbraslavi při silnici, pak tamže v bývalém klášteře fresky v letním refektáři, jakož i některé stropní malby v témž klášteře a Sv. Jana Nep. pro opatskou kapli. Obraz Sv. Bernarda pro domácí kapli semináře sv. Bernarda na Starém městě pražském. Oltářní obraz Sv. Heleny pro farní kostel v Liberci. – Literatura: Dlabačův Künstlerlexikon, I. díl, str. 69–71, pod heslem: Balko, pak »Památky archaeologické«, roč. XVII., str. 18–20.

3) P. Frant. Xav., syn před., dle Dlabače dobrý malíř, jenž maloval dva oltářní obrazy pro cís. kapli sv. Kříže na Hradčanech; Sv. Františka a Sv. Terezii, ač u Schallera připisují se Frt. Karlu Palkovi.

4) P. František Karel, malíř, bratr Palka 2). Od něho pochází oltářní obraz Sv. Václava z r. 1746 v zámecké kapli v Třeboni. Viz Soupis památek histor. a uměl. okresu třeboňského. Dle Schallera pochází od něho též krásný hlavní oltářní obraz Ukřižovaného, pak ještě dva oltářní obrazy v císařské kapli sv. Kříže na Hradčanech. (Schaller připisuje je bratru Frant. Xav.) Hn.