Ottův slovník naučný/Palissot de Montenoy

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Palissot de Montenoy
Autor: neuveden
Zdroj: Ottův slovník naučný. Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. s. 107. Dostupné online.
Licence: PD anon 70

Palissot de Montenoy [-sò d’ mont’nu͡a] Charles, spisov. franc. (* 1730 v Nancy — † 1814 v Paříži). Čtrnáctiletý hájil už these theologické, r. 1746 vstoupil k oratoriánům, ale vzdal se bohosloví a oddal písemnictví. Posléze byl knihovníkem pařížské knihovny Mazarinovy. Po nezdarech v tragédii sáhl šťastně k veselohře (Les tuteurs, Le barbier de Bagdad). V Le cercle ou les originaux, veselohře provedené v Nancy 26. list. 1755, napadl Rousseaua i Mme du Châtelet a encyklopaedisté splatili mu útok. V odvetu napsal P. Petites lettres contre de grands philosophes (1757) a aristofanovskou komédii Les philosophes (1760), krvavou satiru proti filosofům, která provedena v Théâtre-Français téhož roku. Poměr P-ův k Voltairovi byl příznivý: P. obdivoval se mu a připsal mu i sbírku satirických povahopisů: La Dunciade ou la guerre des sots (1764), již později rozšířil obrazy revolucionářů. V komédii Les courtisanes (1775) pokusil se o obnovu sociální satiry. Souborná díla jeho vyd. v Paříži r. 1778 (4 sv.) a r. 1809 (6 sv.), Srv. Th. de Puymaigre, Poètes et romanciers de la Lorraine (Mety, 1848); E. Meaume, P. et les philosophes (Nancy, 1864); týž, Etudes historiques sur les Lorrains révolutionnaires: (t., 1882) ; E. Krantz, P. et son Cercle (Annales de l’Est, 1887 I.).